Krátce po poledni 24. srpna 1944 se nad Jindřichohradeckem odehrálo jedno z největších leteckých střetnutí nad územím Protektorátu. Americké bombardéry B-24 Liberator se vracely z útoku na cíle v prostoru Pardubic a Kolína, když na ně zaútočily německé stíhačky Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf Fw 190. Boj trval jen několik minut, jeho následky však zůstaly v krajině i v paměti místních obyvatel po desetiletí.
Bitva, jejíž rozsah se počítá různě
Podle údajů používaných v expozici Muzea Jindřichohradecka bylo nad regionem a v jeho okolí sestřeleno šest amerických čtyřmotorových bombardérů a nejméně čtrnáct německých stíhaček. V užším vymezení oblasti se ovšem objevují i nižší počty. Rozdíl souvisí s tím, zda se započítávají pouze stroje, které dopadly přímo na Jindřichohradecku, nebo také havárie v širším okolí.
Ráno tehdy podle historických podkladů odstartovalo přibližně 400 amerických letounů. Němečtí stíhači se po doplnění paliva a munice vydali proti vracejícím se bombardérům. Z leteckého souboje se stal sled jednotlivých střetů, jejichž stopy vedly ke Strmilovu, Číměři, Vlčicím, Otínu i dalším místům. Nešlo přitom jen o vojenskou událost. Zahynuli také civilisté, mezi nimi Sofia Böhmová z Číměře. Zemřela pod hořícími vraty svého statku, když se během neštěstí vracela pro doklady.
V Jindřichově Hradci promlouvají trosky
Nejlepší začátek pro poznávání příběhu představuje Muzeum Jindřichohradecka v bývalém jezuitském semináři na Balbínově náměstí. Expozice Letecká bitva nad Jindřichohradeckem se nesoustředí pouze na mapu a popis událostí. Návštěvník v ní najde fragmenty a trosky sestřelených letounů, dobové dokumenty, fotografie i mapové podklady, které pomáhají zasadit jednotlivé havárie do krajiny.
Mimořádně působivý je soubor částí německého Fw 190, nalezený při archeologickém výzkumu u Otína v roce 2011. Podobné nálezy nejsou samozřejmostí. Na místech dopadu často nezůstaly celé stroje, protože německá armáda v závěru války trpěla nedostatkem materiálu a použitelné zbytky nechávala odvážet k dalšímu využití. I malý kovový díl tak může být důležitým vodítkem při hledání konkrétního letadla a osudu jeho posádky.
Jindřichohradecká expozice proto funguje jako spojnice mezi muzejní vitrínou a skutečným terénem. Po její návštěvě dostávají pamětní desky a místa havárií v okolních obcích konkrétnější význam.
Od Strmilova a Číměře k rybníku Vajgar
Ve Strmilově připomíná pamětní deska posádku amerického bombardéru, který byl 24. srpna 1944 sestřelen u Vlčic. V Číměři stojí od roku 1999 deska věnovaná posádce B-24 Liberator Little Gismou. Podle dostupných údajů při události zahynuli dva její členové a jeden zůstal nezvěstný. Tato místa nejsou velkými památníky, právě jejich umístění v obcích a u běžných cest však připomíná, jak těsně se válečné dění dotýkalo každodenního života.
V Jindřichově Hradci lze pietní putování zakončit u rybníka Vajgar. Památník letců z roku 2000 svým tvarem odkazuje ke křídlu Spitfiru, Ikarově peruti i vrtuli. Konají se zde vzpomínková setkání věnovaná americkým letcům i československým pilotům RAF.
Deštná rozšiřuje příběh o československé letce
Druhou důležitou zastávkou je Letecké muzeum Deštná, které vzniklo v roce 2008 ve spolupráci města a Klubu historie letectví Jindřichův Hradec. V bývalém kině nabízí válečnou i poválečnou část a zasazuje regionální bitvu do širších dějin československého vojenského letectví.
K vidění jsou uniformy, vyznamenání, modely, dokumenty a fragmenty letounů. K výrazným exponátům patří motor z Messerschmittu Bf 109, torzo jeho trupu s kabinou a trosky bombardéru Liberator PP-Y, v němž zahynula československá posádka na ostrově Hoy. Silným místem je pietní místnost se jmény padlých československých válečných letců, fotografií hřbitova v Brookwoodu a vzorky zeminy přivezenými z jejich hrobů.
Deštná navíc není jen klasickou výstavou. Má přednáškový a projekční sál, kde se konají setkání s historiky, piloty a veterány. O systematické uchování příběhů se od roku 1990 stará Klub historie letectví, který pořádá také pietní akty a badatelské expedice.
Výlet po stopách události
Obě muzea lze spojit s návštěvou pamětních míst ve Strmilově, Číměři a u Vajgaru. V roce 2024, při 80. výročí bitvy, se uskutečnily pietní připomínky i pochod Českou Kanadou po stopách sestřelených amerických letců. Zúčastnilo se ho více než 200 lidí a představeny při něm byly také fragmenty Fw 190 od Otína.
Muzeum Jindřichohradecka najdete na Balbínově náměstí 19/I. Otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit podle sezony. Deštenské muzeum na náměstí Míru bývá otevřené v turistické sezoně od úterý do neděle a mimo běžný režim je možné domluvit prohlídku. Při návštěvě míst dopadů je nutné respektovat soukromé pozemky, lesní režim i bezpečnost. Ne každý nález se nachází na veřejně přístupném místě.