Mořská panna pohybuje ocasem, silák zatroubí na trumpetu a tanečnice charlestonu se při příchodu návštěvníků dají do pohybu. Kabinety Stuchlé v Zámeckém muzeu na zámku v Jindřichově Hradci nejsou běžnou výstavou loutek. Některé exponáty reagují na čidla a motorky, jiné dotváří zvuk nebo světlo. Výsledkem je podivuhodná scénická podívaná, v níž se fantazie potkává s historií konkrétního místa.
Obludárium z krajek, drátů i kostí
Autorkou expozice nazvané Kabinety Stuchlé. Kouzelný svět pohyblivých loutek je jindřichohradecká rodačka Stanislava Stuchlá. Původně pracovala jako oční lékařka, později se však naplno věnovala tvorbě osobitých figur a jejich prostředí.
Její loutky vznikají z neobvyklé směsi materiálů. Dřevo a kůži doplňuje starý textil, dráty, krajky, pštrosí peří nebo nalezené zvířecí kosti. Právě kosti, objevené v lese, na poli či v kuchyni, se v rukou výtvarnice mění v nové postavy a příšerky. Výsledné objekty mohou působit bizarně, zároveň ale mají výraznou poetiku a překvapivě silný výtvarný detail.
V expozici se objevují tanečnice charlestonu, silák s trumpetou, mořská panna nebo cirkusové obludárium. Nechybí Kabinet stuchlých krasavic a Kabinet laskavých příšer. Název druhého z nich dobře vystihuje atmosféru celé instalace: návštěvník se tu může setkat s tvory podivnými, ale nikoli hrozivými.
Loutka potřebuje svůj vlastní svět
Stuchlá nevytváří pouze figurky, ale také jejich jeviště. Loutka podle jejího přístupu není úplná, pokud zůstane sama bez loutkáře a bez scénického kontextu. Proto jsou jednotlivé postavy zasazené do miniaturních salonů, pokojů a dalších pečlivě vybavených interiérů.
Jedním z nejpůsobivějších míst je zmenšená ložnice hraběnky Černínové. Právě tady se fantazijní svět loutek propojuje s dějinami jindřichohradeckého sídla a jeho posledních majitelů. Součástí expozice jsou také miniaturní salony a figurky skutečných historických osobností. Stanislava Stuchlá je vytvářela podle dobových fotografií; mezi postavami se objevují například Zachariáš z Hradce, jeho manželka Kateřina a osobnosti spojené s rodem Černínů.
Historie tu proto není vystavena jen prostřednictvím dokumentů a předmětů. Dostává podobu několika desítek centimetrů vysokých figur, které lze vnímat jako drobné portréty i jako součást autorského loutkového divadla.
Výstava, která se mění v představení
Interaktivní prvky dodávají kabinetům nečekanou živost. Pohyb, zvuk a reakce na přítomnost člověka narušují hranici mezi exponátem a scénou. Kabinet příšer doprovází vlastní zvuková kulisa, zatímco další figurky se aktivují ve chvíli, kdy se návštěvník přiblíží.
Za inspiraci Stanislava Stuchlá označuje mimo jiné Jiřího Trnku a Jana Švankmajera. Spolupracuje také s Divadlem bratří Formanů, kterému je věnováno Malé stuchlé obludárium. Vznik jediné loutky přitom není rychlá práce na jedno odpoledne. Autorka připravuje jednotlivé části zvlášť, následně figuru sestavuje, obléká a doplňuje o mechanismus. I proto je na výsledku patrná péče věnovaná drobným detailům.
Součást návštěvy zámku
Stálá instalace byla v Adamově stavení otevřena v roce 2019 a dnes je součástí okruhu Zámecké muzeum. Kabinety Stuchlé tak lze spojit s dalšími příběhy jindřichohradeckého zámku. V sezoně 2026 okruh doplňuje expozice věnovaná Černínům a také výstavy zaměřené na návštěvy panovníků a repliky českých korunovačních klenotů. Výstava Veličenstvo před branami – České korunovační klenoty na dosah rozšiřuje program například o rekonstrukci barokní ložnice a připomínky návštěv významných osobností.
Kabinety Stuchlé jsou umístěné v nejvyšším patře renesančního Adamova stavení, vstupuje se k nim ze III. zámeckého nádvoří. Nejde o samostatnou galerii mimo areál, ale o část muzejního prohlídkového okruhu. Aktuální vstupné a otevírací dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se podle sezony mění; v roce 2026 činí základní vstupné do Zámeckého muzea podle aktuálního ceníku 180 korun. Prohlídka je zajímavá pro rodiny s dětmi, ale také pro dospělé, kteří ocení materiálovou vynalézavost, miniaturní architekturu a neobvyklé spojení současné tvorby s historickým zámkem.