Nespavost nemusí být jen nepříjemným čekáním na ráno. V autorské inscenaci Insomnie se stává materiálem pro divadlo, které zkoumá noční bdění, sny i nejistotu, kde končí skutečnost a začíná představa. Činoherní studio města Ústí nad Labem ji uvádí na své komorní studiové scéně Obejvák, kde má divadelní situace k divákům blízko nejen atmosférou, ale i samotným prostorem.
Osobní zkušenost jako začátek příběhu
Autorem a režisérem Insomnie je David Šiktanc. Impulsem ke vzniku inscenace byla jeho vlastní zkušenost s opakovaným nočním probouzením a dlouhým bděním. Z tématu, které může působit všedně a velmi osobně, vzniká tvar na pomezí autorského divadla, instalace a autofikce.
Nejde přitom o klasické vyprávění s jasně oddělenými postavami a pevně daným světem. Výroční zpráva Činoherního studia popisuje dvojici účinkujících jako postavy označené jednoduše Já a Já. Už toto pojmenování naznačuje, že inscenace se může pohybovat mezi vnitřním rozhovorem, vztahem dvou lidí a zrcadlením jediné mysli.
Dva herci, jeden zneklidňující prostor
Na scéně se setkávají Barbora Váchová a Jan Hušek. Jejich komorní obsazení odpovídá povaze tématu: nespavost je často tichá, izolující a odehrává se v prostoru, který člověk dobře zná. Právě proto inscenace nepotřebuje velké jeviště ani množství postav. Napětí může vznikat z drobných posunů, opakování a nejistoty, zda divák sleduje skutečnou událost, vzpomínku, sen, nebo jejich proměnlivou směs.
Scénografie Jany Hauskrechtové tento princip podporuje. Prostor Obejváku napodobuje reálné prostředí, ve kterém se představení odehrává. Divák tak nevstupuje do zcela odděleného jevištního světa, ale do místa, které působí známě a současně se během představení může proměňovat. Hranice mezi pokojem, scénou a snovým prostorem zůstává záměrně nejistá.
Od ztišeného vyprávění k divadelní iluzi
Insomnie navazuje na Šiktancův zájem o autorské a formálně otevřené divadlo. Ve srovnání s jeho předchozím Jídelním vozem měla být ztišenější a introvertnější. Místo vnějšího pohybu a výrazné akce se soustředí na vnitřní prožívání, samotu a zvláštní stav mezi únavou a bděním.
Výsledkem má být inscenace, která diváka nevede pouze k jednomu výkladu. Snění zde není jen únikem od reality, ale také způsobem, jak realitu zkoumat. To, co se odehrává na scéně, může být přesné a hmatatelné, zároveň však nemusí být spolehlivé. Právě tato proměnlivost dává představení jeho experimentální charakter.
Večer v Činoherním studiu
Premiéra Insomnie se uskutečnila 26. ledna 2024. Inscenace zůstává součástí repertoáru Činoherního studia, které sídlí ve Varšavské ulici v Ústí nad Labem. Pro návštěvu je důležité, že se nehraje ve velkém sále, ale na studiové scéně Obejvák ve třetím patře budovy. Komorní prostředí může oslovit diváky, kteří hledají intimnější kulturní zážitek a dávají přednost experimentu před tradičním velkým jevištěm.
Podle aktuálně dodaného programu je další uvedení naplánováno na 26. listopadu 2026 od 19 hodin a má trvat přibližně 70 minut. Protože jde o časově proměnlivý údaj, vyplatí se před cestou ověřit termín i dostupnost vstupenek přímo u divadla. Pokladna bývá otevřena ve všední dny odpoledne a večer a také hodinu před představením. K návštěvě lze připojit i posezení v divadelní kavárně, která funguje před představeními a po jejich skončení.
Insomnie je tipem pro ty, kdo chtějí Ústí nad Labem poznat také jako město současné a osobně laděné divadelní tvorby. Nabízí večer, v němž se z obyčejného pokoje může stát jeviště, sen i prostor pro otázku, nakolik lze vlastním vzpomínkám a vjemům věřit.