Ve dne působí gotický kostel sv. Jana Křtitele jako výrazná historická památka, po setmění však nabízí zcela jiný zážitek. Letní noční prohlídky Muzea Jindřichohradecka vedou kostelem a areálem bývalého minoritského kláštera v době, kdy vyniknou jeho stíny, nečekaná zákoutí i atmosféra starého města. Součástí programu je také návštěva běžně nepřístupných prostor včetně půdy a závěrečný výstup na barokní věž.
Gotický chrám s neobvyklou výzdobou
Kostel v ulici Štítného vznikal postupně od třetí čtvrtiny 13. století. Kolem roku 1320 se rozestavěného chrámu ujali minorité a dokončení se stavba dočkala přibližně v polovině 14. století. Stojí přitom na místě, které bylo osídlené už v 11. až 12. století. Původně zde stála osada s dřevěnými nadzemními domy.
Dnes kostel patří k nejcennějším stavebním památkám jižních Čech. Jeho nástěnné malby se řadí k významným ukázkám českého malířství poloviny 14. století. Monumentální výzdoba zachycuje například Zvěstování Panně Marii a dvanáct apoštolů, doplňují ji geometrické obrazce i podivné groteskní postavy s deformovanými těly.
Právě tyto výjevy v minulosti podněcovaly nejrůznější dohady. Populární výklady v nich hledají pekelné bytosti, mimozemšťany nebo stopy templářů. Opatrnější odborná interpretace je spojuje spíše s takzvanými droleriemi – groteskními a žertovnými motivy známými ze středověkých rukopisů. Mohly odlehčovat vážný náboženský obsah, případně s nadsázkou komentovat lidské chování. Nejde však o výklad, který by byl u všech zobrazení definitivně potvrzen.
Klášterní chodba, kaple i staré náhrobky
Noční program nepředstavuje pouze samotný kostel. Návštěvníci se podívají také do areálu někdejšího minoritského kláštera, jehož součástí je křížová chodba. V ní se dochovala pozdně gotická malba stromu života, která současně připomíná rodokmen Ježíše Krista. Podobu vinné révy na ní doplňují Panna Marie s Ježíšem, starozákonní proroci a poprsí judských králů.
Interiér kostela ukazuje několik vrstev vývoje. Najdeme zde raně barokní oltáře, renesanční i barokní lavice, kazatelnu se sochou sv. Jana Křtitele a soubor náhrobků. K nejhodnotnějším patří pozdně gotický náhrobek Magdaleny z Gleichenu. Pozornosti si zaslouží také kaple sv. Mikuláše, jejíž vrcholně gotická klenba spočívá na jediném sloupu.
Stavba navíc nese stopy proměn, kterými prošla v průběhu staletí. Po husitském vypálení nahradila původní trámový strop hlavní lodi na konci 15. století hvězdová klenba. Areál později doplnila Soukenická kaple a renesanční sály bývalého špitálu. Za pozoruhodný detail je považována také absence vnitřních opěrných pilířů v ambitu, která je pro pozdně středověkou architekturu v českých zemích neobvyklá.
Prohlídka vrcholí nad nočním městem
V roce 2026 se komentované prohlídky konají každý prázdninový pátek od 3. července do 28. srpna. Výkladem provázejí historikové a historik umění Vladislav Burian, Jakub Valášek a Petr Pokovba, kteří se u jednotlivých termínů střídají. Závěr patří výstupu na barokní věž, odkud se otevírá pohled na noční panorama Jindřichova Hradce.
Vstupné na speciální prohlídku činí 150 korun. Děti od šesti let mohou přijít pouze v doprovodu dospělého. Vzhledem k pohybu po historických schodištích a výstupu do věže je dobré počítat s fyzicky náročnější částí návštěvy. Kostel, presbytář a kaple sv. Mikuláše jsou přístupné přes jeden kamenný schod, křížová chodba je dostupná po schodišti ze vstupní síně kláštera nebo přes jeden schod v presbytáři.
Podle aktuálních informací muzea byla série označena jako vyprodaná. Před cestou je proto vhodné ověřit přímo u pořadatele, zda se neuvolnila místa. Vstupenky se prodávaly online a také na pokladnách Muzea Jindřichohradecka ve Štítného ulici a na Balbínově náměstí. Do areálu není povolen vstup se zvířaty.
Historické místo, které se znovu otevírá
Noční prohlídky zapadají do širšího zpřístupňování klášterního areálu. V červenci 2026 se po revitalizaci otevřel také rajský dvůr. Přibližně rok trvající práce zahrnovaly archeologický výzkum, stavební úpravy, novou výsadbu a instalaci kinetické fontány akademického sochaře Františka Svátka. Do prostoru přibylo 1 560 cibulovin, 480 trvalek, 32 keřů a dva stromy.
Obnova přitom probíhala s ohledem na historický charakter místa. Přibližně 25 tun betonu bylo nutné dopravit ručně přes kostel. Muzeum zároveň připravuje nový audiovizuální průvodce areálem, který má vedle textu nabídnout také zvukové a obrazové prvky. Jindřichohradecký kostel tak není jen památkou k jednorázové prohlídce, ale místem, kde se historie postupně odkrývá v nových souvislostech.