Český disent si často spojujeme s výraznými mužskými osobnostmi, vězením, podpisy pod prohlášeními a veřejným odporem k režimu. Inscenace Kuchařka pro disidenty ale obrací pozornost k tomu, co se odehrávalo v kuchyních, obývacích pokojích a rodinách. Dokumentární představení Barbary Herz ukazuje ženy, které zajišťovaly každodenní chod domácností, zastupovaly uvězněné partnery a vytvářely zázemí pro širší svobodomyšlenkářské prostředí.
Disent jako každodenní rodinná zkušenost
Autorská inscenace nestaví na úplném historickém výkladu českého disentu. Zajímá ji spíše osobní zkušenost a její méně viditelné stránky. Vedle politických postojů a represí se na scénu dostávají také únava, existenční starosti, nepřítomnost rodiče nebo napětí, které veřejné angažmá přinášelo do partnerských a rodinných vztahů.
Významnou roli mají potomci lidí spojených s disentem. Dětství v takové rodině mohlo znamenat nejen pocit sounáležitosti a výjimečného prostředí, ale také nejistotu, obavy a absenci rodiče. Inscenace se k těmto zkušenostem vrací z pohledu dospělých dětí, které dokážou rodinnou minulost vnímat s větším odstupem.
Autentické výpovědi na divadelní scéně
Barbara Herz, která se dlouhodobě věnuje dokumentárnímu divadlu, při přípravě využila metodu verbatim. Základem se staly původní rozhovory s lidmi, kteří mají k tématu osobní vztah. Jejich výpovědi následně posloužily jako materiál pro vznik divadelního textu.
Výsledkem proto není klasická inscenace historických událostí ani převyprávění životopisů známých postav. Těžiště spočívá v konkrétních vzpomínkách a v drobných situacích, v nichž se velké politické rozhodnutí střetává s obyčejnými potřebami. Také motiv jídla v názvu odkazuje k otázce, jak se ideály a odpor vůči režimu promítaly do zcela běžného fungování rodiny.
Ženská perspektiva mimo hlavní dějiny
Kuchařka pro disidenty připomíná, že odpor proti komunistickému režimu nevznikal jen v samizdatových kruzích, na schůzkách nebo ve vězeňských celách. Měl také podobu péče o děti, vyřizování praktických záležitostí, obstarávání obživy a podpory lidí, kteří se ocitli pod tlakem státní moci.
Právě tato práce bývá v tradičních příbězích o disentu méně nápadná. Přesto byla pro fungování rodin i celých komunit zásadní. Inscenace tak doplňuje známý obraz českých moderních dějin o perspektivu žen, jejichž role často zůstávala ve stínu veřejně vystupujících partnerů.
Listopadový večer na Vinohradech
V Divadle D21 se představení objeví ve čtvrtek 19. listopadu 2026 od 19:30. Scénář a režii připravila Barbara Herz, v obsazení jsou Ivana Huspeková, Stela Chmelová, Hana Mathauserová a Anna Trojanová. Tvůrčí tým doplňují dramaturgyně Kristýna Tejmarová, hudebnice Vladivojna La Chia, scénografka Petra Vlachynská a light designérka Magdalena Klára Hůlová.
Inscenace trvá přibližně 90 minut a v repertoáru divadla se objevuje i v dalších termínech sezony. Nejde tedy o jednorázovou vzpomínkovou událost, ale o titul, který se k tématu českého disentu vrací prostřednictvím současného divadelního jazyka.
Praktické informace
Divadlo D21 sídlí na adrese Záhřebská 21, Praha 2, v oblasti Vinohrad. Jde o nezávislou scénu s velkým sálem pro 90 diváků a malým sálem pro 60 návštěvníků; konkrétní sál je vhodné ověřit při rezervaci. Oficiální repertoárové informace uvádějí vstupné v různých cenových hladinách, proto je před návštěvou dobré zkontrolovat aktuální cenu i dostupnost míst přímo v prodejním systému divadla.
Kuchařka pro disidenty může oslovit diváky, kteří hledají kulturní program s přesahem k českým dějinám, ale nechtějí další školní výklad. Nabízí pohled na minulost skrze rodinné vztahy, paměť a každodennost – tedy skrze zkušenosti, které se do velkých historických příběhů často vejdou jen okrajově.