Labyrint nemusí být jen spletitá cesta, ze které se člověk snaží najít východ. Může představovat také způsob, jak přemýšlíme, rozhodujeme se a orientujeme v době plné nejistoty. Právě s touto metaforou pracuje výstava Labyrint: Krajina vnitřního bloudění, která se od 1. dubna do 29. října 2026 uskuteční v prostorách GHMP Zámku Troja.
Výstava představí tvorbu devíti současných českých umělců a umělkyň. Jejich práce otevírají témata strachu z neznámého a odlišnosti, sociálních bublin, generalizace, dehumanizace nebo odpovědnosti jednotlivce. Návštěvník se tak nesetká s labyrintem pouze jako s vizuálním či prostorovým motivem, ale především jako s obrazem vnitřního a společenského hledání.
Od strachu k empatii
Kurátorka Karla Dvořák Hlaváčková vybrala díla, která ukazují různé podoby lidského bloudění. Reliéf Evoluce Vojtěcha Hrubanta, ilustrace Mapa strachu Veroniky Homolové nebo instalace Zřídlo Terezy Bartůňkové nabízejí odlišné pohledy na to, co člověka ovlivňuje, ohrožuje a zároveň formuje.
Výstava se nevyhýbá ani otázkám komunikace a vztahu k druhým. Práce Growth Protocol a Naked Roots Dominika Styka, Stroj na obnovení empatie Evy Koťátkové nebo objekt Vzpomínka na procesí Evy Palčič připomínají, že cesta z bludiště nemusí vést jen k vlastnímu cíli. Může znamenat také schopnost zastavit se, naslouchat a znovu hledat společnou řeč.
Součástí výstavy jsou dále socha Atlas Matouše Lipuse, textilní práce Kláry Samcové a video Hedviky Hlaváčkové. Celek doplňují díla Terezy Bartůňkové, Veroniky Homolové, Hedviky Hlaváčkové, Vojtěcha Hrubanta, Evy Koťátkové, Matouše Lipuse, Evy Palčič, Kláry Samcové a Dominika Styka. Výstavní architekturu připravila Tereza Melková, grafickou podobu Studio Anymade.
Současná témata v barokním prostoru
Jedním z důvodů, proč může být návštěva zajímavá i pro ty, kteří běžně současné umění nevyhledávají, je samotné místo. Raně barokní Zámek Troja není neutrální výstavní síní. Stavba vznikala od roku 1679 podle projektu Jeana Baptista Matheye jako římsky koncipovaná příměstská vila. Její hlavní schodiště zároveň funguje jako barokní divadelní prostor s bohatou sochařskou výzdobou.
Aktuální díla tak vstupují do dialogu s architekturou, která vznikla před několika staletími. Témata genderu, empatie, společenské odpovědnosti nebo síly slov se objevují v prostředí vytvořeném pro reprezentaci a slavnostní podívanou. Právě tento kontrast může změnit způsob, jakým návštěvník jednotlivé práce čte.
Podobně důležitá je také francouzská zahrada, štěpnice a oranžerie. Současná podoba zahrady vychází z původní barokní koncepce a v areálu se nachází i motiv labyrintu. Výstava proto umožňuje vnímat ústřední téma dvojím způsobem: jako psychologickou a společenskou metaforu uvnitř zámku a jako konkrétní prostorovou představu v historickém areálu.
Pro děti, školy i návštěvníky Troji
Výstavu doprovodí edukační program založený na kresbě, koláži, asambláži a prostorové tvorbě. Účastníci si budou moci vytvářet vlastní fiktivní labyrinty a podílet se na kolektivním labyrintu inspirovaném tvarem labyrintu v zahradě Zámku Troja. Pro školy jsou připraveny tematické prohlídky na objednávku.
GHMP Zámek Troja spravuje Galerie hlavního města Prahy od roku 1989. Areál tak dnes propojuje historickou památku, současné umění, vzdělávání i komunitní a environmentální témata. Výstava Labyrint do tohoto dlouhodobého směřování zapadá: neslibuje jednoduchý návod, jak se v současném světě neztratit, ale nabízí prostor k přemýšlení o tom, co naše bloudění způsobuje a jak z něj může vzniknout větší porozumění.
Praktické informace
Výstava bude přístupná od 1. dubna do 29. října 2026 na adrese U Trojského zámku 1/4 v Praze 7. Zámek je dostupný autobusy 112 a 234, zastávka Zoologická zahrada – Zámek Troja. Otevírací doba a případná provozní omezení se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před návštěvou u Galerie hlavního města Prahy. Bezbariérový přístup je podle GHMP zajištěn pouze do přízemí.