Jen málokteré místo v Praze nabídne tak pestrou cestu kolem světa jako zoologická zahrada v Troji. Na téměř 60 hektarech se rozkládají desítky expozic, patnáct výrazných pavilonů a přibližně deset kilometrů cest. Návštěva tak není krátkou zastávkou u několika klecí, ale celodenním výletem krajinami různých kontinentů.
Zoo Praha byla otevřena 28. září 1931. Z původních zhruba osmi hektarů se postupně rozrostla na dnešní areál, jehož expozice zabírají přibližně 50 hektarů. Po ničivé povodni v roce 2002 prošla řada částí rozsáhlou obnovou. Proměna přinesla také přirozeněji pojaté výběhy, vzdušné voliéry, vodní a suché příkopy nebo průchozí expozice, které umožňují pozorovat zvířata s menším rušením.
Od kamerunského pralesa po mongolskou Gobi
Jedním z nejvýraznějších míst areálu je Rezervace Dja, dosud největší pavilon v historii zoo. Otevřel se v roce 2022 a návštěvníky provádí atmosférou kamerunského pralesa. Jeho hlavními obyvateli jsou gorily nížinné, doplňují je například guerézy, kočkodani, talapoini, osináci, kaloni nebo štětkouni. Gorilí skupina zahrnuje také samce Kisumu a samici Duni, dceru známé pražské gorily Moji. Právě zde se narodily samičky Mobi a později Gaia.
Na jiný kontinent zavede návštěvníky Gobi, otevřená na jaře 2024. Expozice představuje krajinu a zvířata mongolské stepi, mezi nimi koně Převalského, manuly a hroznýška tatarského. Nechybějí ani prvky mongolské kultury, například jurta, ovó, fosilie nebo replika Planoucích útesů. Gobi navazuje na dlouhodobý projekt Návrat divokých koní. Zoo Praha od roku 2011 organizuje transporty koní Převalského do Mongolska a podporuje jejich návrat do volné přírody.
Australskou a tasmánskou faunu přibližuje Darwinův kráter, zatímco Ptačí mokřady, Rákosův pavilon, Indonéská džungle nebo Údolí slonů nabízejí další odlišné prostředí. Za pozornost stojí také Pavilon šelem a plazů s kočkovitými šelmami, anakondami a vzácnými plazy.
Vzácné druhy s příběhem ochrany
Pražská zoo je zajímavá nejen tím, co návštěvník vidí ve výbězích. U řady druhů se podílí také na ochraně přírody mimo areál. Kriticky ohrožený gaviál indický patří k nejvzácnějším chovaným plazům. Zoo podporuje jeho ochranu v severní Indii, například monitoring a vybavení ochranářských hlídek na řece Čambal.
Podobně významný je chov kriticky ohroženého morčáka paranského. Praha byla podle profilu zoo první institucí na světě, která tento druh získala do chovu, a zároveň podporuje jeho ochranu v Brazílii. Výrazným chovatelským úspěchem se stal také první evropský odchov luskouna krátkoocasého. Samička Šiška přišla na svět v roce 2023, další samička Connie o rok později.
Ochrana přírody se promítá i do samotného vyprávění expozic. V Rezervaci Dja se návštěvníci dozvědí o projektech v biosférické rezervaci Dja a o vzdělávacím programu Toulavý autobus. Zvířata tak nejsou představena jen jako atrakce, ale jako součást konkrétních ekosystémů a ochranářské práce.
Jak si návštěvu užít
Rozlehlý areál je dobré vnímat jako výlet, nikoli jako rychlou procházku. Rodiny ocení především tematické pavilony, velké výběhy a možnost rozdělit si návštěvu podle částí světa. K příjemnějšímu plánování slouží mobilní aplikace Zoo Praha pro Android a iOS. Nabízí interaktivní mapu, profily druhů, upozornění na krmení, navrhované trasy i nákup elektronických vstupenek.
Během roku se konají komentovaná krmení, setkání, prohlídky s průvodcem, vzdělávací programy a v některých termínech také noční prohlídky. Konkrétní nabídka se mění podle sezony. Zoo je otevřena každý den včetně svátků, aktuální otevírací dobu, ceny a případná omezení je proto vhodné ověřit před cestou. Do Troji lze přijet městskou dopravou, parníkem nebo na kole; u areálu jsou také parkoviště.
Zoo Praha leží na adrese U Trojského zámku 120/3 v městské části Praha-Troja. Některé pavilony či stezky mohou být dočasně uzavřené kvůli údržbě nebo stavebním pracím. Připravuje se také expozice Arktida s podmínkami pro lední medvědy a tuleně obecné; její dokončení je plánováno nejdříve na léto 2028, termín otevření proto nelze považovat za definitivní.