Kladrubský klášter není jen působivou historickou stavbou, ale také záznamem způsobu života několika generací mnichů a pozdějších obyvatel. Jeho jednotlivé části vznikaly, přestavovaly se a měnily podle toho, co komunita potřebovala. Právě na spojení architektury s každodenností se zaměří komentovaná prohlídka v rámci Dne architektury.
Co prozradí klášter o životě mnichů
Účastníci se při prohlídce podívají na klášterní areál jako na promyšlený celek. Nešlo pouze o kostel a reprezentativní prostory, ale také o místo pro bydlení, práci, zásobování a správu rozsáhlého hospodářství. Rozložení budov a jejich vzájemné propojení souviselo s denním rytmem benediktinů i s fungováním celé komunity.
Důležitým podkladem pro poznání tohoto života jsou inventární soupisy majetku z listopadu 1785. Projekt Klášter Kladruby – Život v řádu z nich vychází při představování duchovního i pracovního života mnichů na konci 18. století. Nabízí tak konkrétnější pohled na to, jak mohl vypadat den, rok i celý život člověka žijícího v klášterní komunitě.
Prohlídka je plánována jako procházka po exteriérech. Kdo bude chtít poznat také vnitřní prostory, může klášter navštívit v rámci běžných prohlídkových okruhů.
Od románských počátků k Santinimu
Klášter byl podle většiny pramenů založen roku 1115 knížetem Vladislavem I. jako benediktinské opatství. Jeho poloha souvisela také s kolonizací západního pohraničí a blízkostí někdejší Norimberské obchodní stezky. Na počátku 14. století už patřil mezi nejbohatší kláštery v českém království.
Proměny areálu se výrazně propsaly do jeho architektury. Původní románská bazilika byla v letech 1712 až 1726 přestavěna Janem Blažejem Santinim Aichelem. Výsledkem je osobitá podoba označovaná jako barokní gotika, v níž se gotické tvarosloví propojuje s barokním prostorovým působením. Nový konvent pak vznikal v 18. století podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Kladruby tak představují vrstevnatou památku, kde lze sledovat nejen změny stavebních slohů, ale také proměny potřeb řeholní komunity. Obnova interiérů se dnes snaží odstraňovat některé novodobé příčky a doplňovat zaniklé klenby, aby se co nejvíce přiblížila barokní dispozici. Součástí obnovy je také rehabilitace rajského dvora starého konventu.
Po zrušení kláštera přišly kasárny i pivovar
Řeholní život v Kladrubech ukončilo rozhodnutí Josefa II. Klášter byl zrušen roku 1785 a poslední kněží podle údajů Národního památkového ústavu odešli 7. dubna následujícího roku. Tím se ovšem historie areálu nezastavila. Jeho prostory postupně získávaly nové funkce, které často neměly s původním posláním nic společného.
Klášter sloužil například jako kasárna, invalidovna nebo muniční sklad. V letech 1825 až 1945 jej vlastnil rod Windischgrätzů. Za jejich éry zde vznikl mimo jiné pivovar a rodová knihovna s přibližně 25 tisíci svazky. Po druhé světové válce areál využívaly také státní statky a lesy. Některé místnosti byly upraveny na byty, sýpku obilí nebo traktorovou stanici.
I tyto pozdější zásahy jsou součástí příběhu kláštera. Ukazují, jak se význam rozsáhlého areálu v průběhu staletí měnil a jak se historické budovy přizpůsobovaly novým uživatelům. Od roku 1995 je Kladrubský klášter národní kulturní památkou.
Den architektury v Kladrubech
Komentovaná prohlídka se uskuteční v neděli 4. října 2026 od 14 hodin. Povedou ji průvodkyně Silvie Strachotová a architektka Eli Havla. Program má trvat přibližně hodinu a kapacita je stanovena na 30 účastníků. Rezervace je podle pořadatele zdarma, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální dostupnost míst.
Sraz bude u pokladny kláštera na adrese Pozorka 1, Kladruby u Stříbra. Pozorka je místní částí města Kladruby v Plzeňském kraji. Spolupořadatelem akce je NPÚ Klášter Kladruby. Zájemci mohou případné změny a organizační informace ověřit u správy památky.