Největší překvapení Kladrubského kláštera se neskrývá pouze v jeho impozantním kostele. Návštěvník dnes může nahlédnout také do prostor, kde benediktini bydleli, studovali, stolovali a trávili čas mezi modlitbami. Právě každodennost řeholní komunity je hlavním tématem obnovené prohlídkové trasy, která zpřístupnila části areálu dříve ukryté za zdmi.
Kladruby leží v části Pozorka nedaleko Stříbra a zdejší klášter patří k nejvýznamnějším benediktinským areálům v Čechách. Podle většiny pramenů jej v roce 1115 založil kníže Vladislav I. Jeho vznik souvisel s kolonizací západního pohraničí i s polohou poblíž důležité obchodní cesty. Od roku 1995 je areál národní kulturní památkou.
Od románských začátků k Santiniho velkolepé stavbě
Klášter prošel během staletí několika proměnami, nejvýraznější přišla na přelomu 17. a 18. století. Na barokní přestavbě se podíleli Kryštof Dientzenhofer a Jan Blažej Santini-Aichel. Santini tehdy vytvořil své nejrozsáhlejší a nejnáročnější barokně gotické dílo, kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho délka dosahuje 86 metrů a stavba dodnes určuje charakter celého areálu.
Velkolepá architektura však při návštěvě nezastíní méně okázalé, ale neméně zajímavé prostory konventu. Obnova z let 2016 až 2022 odstranila řadu nepůvodních příček a pozdějších vestaveb a vrátila místnostem část jejich původního uspořádání. Veřejnosti se nové trasy otevřely v dubnu 2023.
Jak vypadal den benediktina
Trasa Klášter vede mnišskými celami, noviciátem, kaplí, učebnou noviciátu, zimním refektářem i ambity. Ukazuje, že klášter nebyl pouze prostorem duchovního života. Byl také místem vzdělávání, práce, odpočinku, stravování a přesně uspořádaného denního rytmu.
Výklad se dotýká například vázání knih, měření času, kartografie nebo řehole svatého Benedikta. Protože se původní barokní vybavení dochovalo jen v omezené míře, doplňují interiéry nově vytvořené repliky historického mobiliáře. Vedle nich jsou k vidění restaurované obrazy, nábytek a plastiky. Nejde tedy o jednoduchou přehlídku autentických pokojů, ale o promyšlenou rekonstrukci prostředí, která pomáhá představit si fungování někdejší komunity.
Součástí okruhu je také kostel Nanebevzetí Panny Marie a rajský dvůr Starého konventu. Jeho obnova není jen otázkou vzhledu. Přibližně 80 druhů bylin a 450 růží připomíná, že klášterní zahrada měla praktický i symbolický význam. Pěstované rostliny sloužily v kuchyni, léčitelství nebo při liturgii a zároveň vytvářely prostor pro ztišení.
Stejný areál, jiný způsob života
Klášter byl zrušen za vlády císaře Josefa II. v roce 1785. Po období různých využití získal bývalý klášter a panství roku 1825 kníže Alfréd I. Windischgrätz. Jeho rod držel areál až do roku 1945 a postupně jej proměnil v aristokratické sídlo s rozsáhlým hospodářským zázemím.
Právě této etapě se věnuje trasa Zámek. Přibližuje Alfréda I., jeho manželku Eleonoru, šlechtické hospodaření i proměnu řeholního areálu v knížecí rezidenci. K nejzajímavějším místům patří původní knížecí knihovna s přibližně 25 tisíci svazky. Rozdíl mezi skromněji uspořádaným životem mnichů a reprezentativním světem šlechty je jedním z nejsilnějších příběhů Kladrub.
Co ukázala obnova a co ještě čeká na dokončení
Rekonstrukce přinesla také nečekané archeologické objevy. Výzkum odhalil pozůstatky někdejšího pivovaru a sladovny. Torzo nebylo odstraněno, ale zůstalo viditelné a stalo se součástí návštěvnického výkladu. Připomíná, že klášter byl nejen duchovním centrem, ale také hospodářským organismem, který se v pozdější době dál rozšiřoval o hvozd, přístavky, sklepy a další provozy.
Kladrubský areál přitom nelze považovat za zcela dokončený. V letech 2026 až 2028 pokračuje projekt Život v řádu II. Zaměřuje se na konventní kapli v severozápadní části Nového konventu, torzálně dochovanou barokní výmalbu, historická okna a nový mobiliář. Součástí je také obnova rajského dvora Nového konventu, tří místností v přízemí severního křídla a historické studny, kterou má chránit dřevěný pavilon. Připravovaná expozice se má věnovat také dějinám 20. století, poválečným změnám obyvatelstva a přechodu od šlechtického vlastnictví ke státní správě.
Pro návštěvu jsou dnes k dispozici základní okruhy Klášter a Zámek, jejich rozšířené varianty i samostatný okruh Santini. Konkrétní otevírací doba, ceny a dostupnost tras se mění podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou. Hlavní nádvoří, rajský dvůr Nového konventu a jižní zahrada jsou podle návštěvnických informací přístupné zdarma; zpoplatněné jsou samotné prohlídky.