Unikátní je hlavně živá krajina
Národní hřebčín Kladruby nad Labem patří k místům, kde se minulost stále odehrává v každodenním provozu. Nejde pouze o zámek, historické stáje nebo několik pozoruhodných expozic. Celý areál je součástí krajiny, která byla po staletí utvářena pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní.
Právě tato souvislost je důvodem, proč byl areál v roce 2019 zapsán na seznam UNESCO. Chráněný celek zahrnuje nejen historické stavby, ale také pastviny, aleje, cesty, vodní prvky a hospodářské objekty. V krajině se tu potkávají prvky francouzské klasicistní zahrady s volnější anglickou krajinářskou tvorbou. Výsledkem není skanzen, nýbrž fungující prostředí, které dál slouží svému původnímu účelu.
Domov starokladrubských běloušů
Kořeny chovu sahají do 16. století. Dne 6. března 1579 povýšil císař Rudolf II. zdejší hřebčinec na císařský dvorní hřebčín. Starokladrubští koně byli šlechtěni pro slavnostní příležitosti a jízdu v kočárech u panovnických dvorů. Jejich úkolem nebyla rychlost dostihového koně, ale důstojný vzhled, spolehlivost a schopnost zvládnout náročné ceremoniální situace.
Kladruby nad Labem jsou dnes hlavním domovem bílých starokladrubských koní. Černí, tedy vraní starokladrubští koně, mají své zázemí především ve Slatiňanech. Návštěva kladrubského hřebčína proto nabízí možnost vidět nejen historické plemeno, ale také zázemí jeho chovu: hříbata, chovné klisny i plemenné hřebce. Do stájí se však vstupuje pouze v rámci prohlídky a návštěvní řád zakazuje koně krmit, dotýkat se jich nebo vstupovat do výběhů a boxů bez oprávnění.
Co si v areálu prohlédnout
Největší pozornost přirozeně přitahují stáje starokladrubských koní. Prohlídka trvá přibližně 45 minut a přibližuje způsob chovu i péči o zvířata. Stejně dlouhý je také zámecký okruh. Ten vede dvanácti stylově zařízenými sály a komnatami a zahrnuje rovněž návštěvu kostela svatého Václava a Leopolda.
Historii dvora a kočárové kultury představuje kočárovna, postrojovna a muzeum. K vidění je například státní kočár T. G. Masaryka, zlatá arcibiskupská karosa, kočáry, saně nebo model císařského osmispřeží. Expozice připomíná více než pět století vývoje kladrubského chovu a ukazuje, jak důležitou roli hráli koně při slavnostních jízdách a reprezentačních událostech.
Za pozornost stojí také bývalá vodárenská věž, která byla upravena na rozhlednu. Na vyhlídku vede 87 schodů a z výšky 17 metrů se otevírá pohled na areál i okolní polabskou krajinu. Rozhledna se navštěvuje bez průvodce po zapůjčení klíče na pokladně.
Výlet, který se vejde do jednoho dne
Pro první návštěvu dává smysl začít ve stájích, pokračovat zámkem a poté si nechat čas na kočárovnu s muzeem. Jednotlivé prohlídky trvají zhruba tři čtvrtě hodiny, proto je vhodné plánovat návštěvu předem. Provozovatel doporučuje u většího zájmu využít elektronickou rezervaci; skupiny nad deset lidí ji mají povinnou.
Po návštěvě historických objektů lze vyrazit do krajiny. Naučná stezka měří přibližně pět kilometrů a na dvanácti zastaveních vysvětluje historii i současné fungování zdejší kulturní krajiny. Právě pěší trasa pomáhá pochopit, že UNESCO se zde netýká jediné budovy, ale celého propojeného území.
Součástí nabídky bývá také okruh v lesovně, jedné z nejstarších barokních roubenek v kraji, se simulátorem jízdy kočárem. Podle aktuálních informací je však lesovna dočasně uzavřená, takže její dostupnost je dobré před cestou ověřit.
Prakticky před návštěvou
Hlavní návštěvnická sezona v Kladrubech nad Labem obvykle probíhá od jara do podzimu, v některých termínech jsou možné i zimní prohlídky. Aktuální ceny, časy a dostupnost jednotlivých okruhů se mohou měnit. Pro návštěvu celého areálu je podle provozovatele vhodné zahájit program před 13. hodinou. Základní návštěvnické centrum najdete na adrese Kladruby nad Labem 145.
Národní hřebčín je národní kulturní památkou a spolu s kmenovým stádem bílých starokladrubských koní byl zařazen mezi národní kulturní památky už v roce 2002. V Kladrubech tak člověk pozná nejen jednu z nejvýznamnějších českých památek, ale i tradici, která se nezachovala pouze v muzeálních vitrínách. Každý den tu pokračuje mezi stájemi, pastvinami a alejemi Polabí.