Úzký průchod zaříznutý do skály působí jako stopa dávné cesty, která si razila trasu krajinou dlouho před dnešními silnicemi. Klešter na okraji Polné je dochovaným úsekem hlubokého úvozu spojovaného s Haberskou stezkou, historickou trasou mezi Čechami a Moravou. Dnes tu návštěvník může vnímat nejen podobu staré komunikace, ale také to, jak se postupně měnila krajina i samotné cesty.
Úvoz, který se zařezal do skály
Z někdejší cesty se dochovalo přibližně 150 metrů hlubokého úvozu. Jeho část vede skálou, takže průchod nepůsobí jako pouhá terénní prohlubeň, ale jako výrazný zářez v krajině. Starší odborný podklad uvádí, že původní úvoz mohl měřit zhruba půl kilometru. Zbytek byl v minulosti zavezen a dnešní návštěvník tak vidí jen část původního rozsahu.
U podobných míst je snadné představit si, jak tudy procházeli lidé nebo projížděla povozy. Klešter je však zajímavý i bez domýšlení konkrétních scén: jeho dochovaná podoba sama ukazuje, že tudy vedla cesta, která se výrazně otiskla do terénu. Přesná doba vzniku úvozu ani jeho jednotlivé historické etapy nejsou v dostupných podkladech bezpečně doložené.
Haberská stezka a opatrné závěry
Klešter se spojuje s Haberskou stezkou, jednou z historických tras propojujících Čechy s Moravou. Její průběh se v čase proměňoval a nevedla vždy stejnou cestou. Jedna z uváděných možností počítá s trasou přes Polnou směrem k Jihlavě a dále na Moravu. Spojení Klešteru s touto cestou je tedy pravděpodobné, neznamená však, že lze přesně určit každý její úsek nebo dobu, kdy se tudy chodilo.
S úzkým průchodem se pojí také výklad, že mohl usnadňovat počítání dobytka při přesunu a vybírání poplatku. Jde o možnou interpretaci, nikoli o jistý doklad, že právě k tomu Klešter sloužil. Představa mýta či celnice je lákavá, ale při návštěvě je dobré oddělit ji od toho, co je možné přímo pozorovat: skalní úvoz existuje, jeho přesná funkce doložena není.
Zastavení na procházce Polnou
Klešter je sedmým zastavením Naučné stezky Josefa Klementa. Na trasu lze vyrazit z Husova náměstí v Polné a cestou poznávat další historická i zajímavá místa města. Stezka pokračuje mimo jiné kolem rybníka Peklo a židovského hřbitova, takže návštěvu úvozu lze zasadit do delší procházky, nikoli vnímat jen jako samostatný cíl.
Podle Klubu českých turistů je možné trasu upravit podle času nebo fyzických možností návštěvníků. To se hodí, pokud chcete spojit několik zastavení, ale nechcete absolvovat celý okruh. Klešter je venkovní lokalita, nikoli objekt s pokladnou či běžnou návštěvní otevírací dobou. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální stav stezky a její průchodnost u místních zdrojů.
Malá stopa v širší krajině
Klešter připomíná, že dějiny cest se neodehrávaly jen na mapách a v písemných záznamech. Někdy je jejich nejvýmluvnější stopou terénní zářez, který přetrval, i když se jeho původní pokračování ztratilo. Při procházce je tu možné přemýšlet o pohybu mezi Čechami a Moravou, ale také o tom, jak se známá místa postupně obalují výklady, z nichž některé zůstávají hypotézou.
Polenský úvoz je kulturní památkou a zároveň součástí naučné trasy. Jeho návštěva proto může být krátkým zastavením i jedním bodem delšího poznávání města. Nejvíc nabízí právě kombinací konkrétního zážitku z místa a otevřené otázky: stará cesta je v krajině stále čitelná, její přesný příběh však nelze ve všech podrobnostech uzavřít.