Na křemencové skalce v lese jihozápadně od slatiňanského zámku stojí stavba, která působí jako vystřižená z pohádky. Kočičí hrádek má hradby, cimbuří, věže, bránu i náznak padacího mostu, přesto nejde o pozůstatek středověkého sídla. Je to romantická replika hradu v přibližném měřítku 1:5 – a také pozoruhodná ukázka toho, jak si šlechtické děti mohly hrát na rytíře.
Hrad pro děti Auerspergů
Kočičí hrádek nechala na přelomu 19. a 20. století vybudovat kněžna Vilemína Auerspergová, manželka knížete Františka Josefa Auersperga. Převládající datace stavby uvádí roky 1898 až 1901, některé materiály však vznik kladou obecněji do doby před rokem 1896. Jisté je především to, že hrádek vznikl jako zábava pro děti z nedalekého zámku.
Podoba stavby odpovídá romantické představě středověkého hradu, nikoli přesné kopii konkrétní památky. Návrh bývá pravděpodobně připisován architektu Františku Schmoranzovi, který měl rozpracovat podnět kněžny Vilemíny. Hrádek tak spojuje aristokratické prostředí, dobový obdiv k minulosti a dětskou fantazii.
Miniatura plná hradních detailů
Stavba je mnohem promyšlenější než obyčejná dětská atrakce. Protáhlé nádvoří se svažuje po skalce a obepíná je okružní hradba s cimbuřím. Na nejvyšším místě stojí hlavní válcová věž, u níž nechybí kuželová střecha. Vstup je umístěn níže, poblíž brány, a celek doplňují další válcové i hranolové věže.
Při bližším pohledu se objevují střílny, arkýře, obloučková a konzolová podřímsí i různé typy zastřešení. Naznačená vpadlina pro padací most dotváří iluzi skutečného opevněného sídla. Právě měřítko a množství detailů dělají z Kočičího hrádku místo, které si děti snadno přisvojí jako prostor pro vlastní dobrodružství, zatímco dospělí ocení jeho architekturu a zasazení do krajiny.
Od aristokratické hračky k výletnímu cíli
Po letech se hrádek otevřel i veřejnosti a z původně soukromého dětského světa se stal oblíbený cíl procházek. Dnes je volně přístupný a nefunguje jako klasický hrad s pokladnou nebo pravidelnými prohlídkami. Návštěva je krátká, nenáročná a dobře se hodí jako součást rodinného výletu.
Kočičí hrádek však není běžné hřiště. Přestože vybízí k objevování a imaginárnímu dobývání, jde o historickou památku, ke které je třeba se chovat ohleduplně. Jeho stav ostatně v minulosti utrpěl kvůli vandalismu. V dubnu 2012 byly poškozeny například stříška hlavní věže, cimbuří a další ozdobné části. Následná veřejná sbírka pomohla s opravou. Další zásah přišel v roce 2021, kdy byly vyspraveny drobné trhliny v omítkách a obnoven barevný nátěr.
Procházka, která nekončí u hrádku
Hrádek neleží přímo v oplocené části zámecké zahrady, ale v navazujícím lese a širším slatiňansko-slavickém krajinném areálu. Z města k němu vedou turistické trasy; využít lze také značení od zámku a naučnou stezku, jejíž aktuální stav je vhodné ověřit před cestou. Fyzicky jde o lehkou trasu, obvykle zvládnutelnou během kratší procházky. Pro vozíčkáře není cesta podle dostupných údajů vhodná.
V blízkosti hrádku stojí dřevěný krytý altán ve tvaru rotundy, který nabízí místo k odpočinku i úkryt při horším počasí. Výlet lze prodloužit návštěvou státního zámku Slatiňany, zámeckého parku, hřebčína nebo muzea starokladrubského koně ve Švýcárně. Další trasy vedou k rozhledně Bára, na Chlum nebo ke Kochánovickým rybníkům.
Kočičí hrádek je tak malým, ale výrazným bodem slatiňanského výletu. Připomíná dobu, kdy se romantická představa hradů promítla i do výchovy šlechtických dětí, a zároveň ukazuje, že zajímavá památka nemusí mít monumentální rozměry. Někdy stačí les, skála a několik věží, aby vzniklo místo, které baví celé generace.