Kojál v Drahanské vrchovině je nejvyšším bodem okresu Vyškov. Jeho vrchol leží 600 metrů nad mořem, ale zdejší dominantu tvoří především vysílač, který se tyčí ještě o 340 metrů výš. Rozdíl mezi výškou kopce a stavby je podstatný: nejde o jediný údaj, ale o dvě různá měřítka místa, jež výrazně ovlivňuje podobu krajiny i historii vysílání na Moravě.
Stavba na vyvýšenině nad Krásenskem
Radiokomunikační středisko vzniklo na vyvýšenině u obce Krásensko v letech 1957 až 1958. Pravidelné vysílání z Kojálu začalo 3. března 1959. Vysílač tehdy šířil jediný černobílý televizní program, který mohl přijímat přibližně 2,5 milionu obyvatel tehdejšího Československa. Tento údaj uvádí provozovatel vysílače.
Další vývoj televizního vysílání se odrazil také na Kojálu: postupně přibyly další programy a později barevné vysílání. Z původně omezené nabídky se tak stala širší služba, která spojovala vzdálené domácnosti s děním v zemi i ve světě. Dnes středisko šíří televizní a rozhlasový signál. Podle provozovatele pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech.
Ocelová konstrukce, která se proměnila
Původní vysílač navrhl inženýr Josef Wanek. Ocelová konstrukce dosahovala výšky 322,4 metru. Při přestavbě v roce 1984 byla zvýšena na současných 340 metrů. Číslo, které se u Kojálu často připomíná, tedy patří stavbě, nikoli samotnému vrchu.
Vysílač není jen technickým zařízením skrytým v krajině. Její siluetu přetváří měřítkem, které je na kopci dobře patrné, a připomíná, že infrastruktura může být zároveň výrazným krajinným orientačním bodem. Kojál tak nabízí zajímavý pohled na soužití přírodního reliéfu s technickou stavbou: vrch poskytuje její umístění, zatímco vysoká konstrukce dává místu nezaměnitelnou podobu.
Kojál a dějiny vysílání
Význam vysílače se neomezoval pouze na šíření běžného programu. České Radiokomunikace připomínají, že se z Kojálu vysílalo také během okupace Československa v roce 1968. Tato doložená souvislost řadí vrch do širší historie médií a ukazuje, že vysílací infrastruktura může mít význam i v mimořádných chvílích.
Příběh Kojálu se tak dá číst jako proměna komunikačních možností během několika desetiletí: od jediného černobílého televizního programu přes rozšiřování nabídky až k dnešnímu šíření rozhlasového a televizního signálu. Místo přitom zůstává především technickým bodem v krajině, nikoli památkou, jejíž dějiny by se daly poznat jen z jejího vzhledu. Za stavbou stojí příběh změn, které zasáhly běžný život milionů lidí.
Co vědět před návštěvou
Kojál leží u Krásenska v Jihomoravském kraji a pro zájemce o regionální místa spojuje přírodní polohu s výraznou technickou dominantou. Samotný vrchol však nelze automaticky považovat za veřejnou vyhlídku a dostupné informace nepotvrzují ani možnost prohlídky areálu vysílače. Konkrétní přístup, trasu či parkování je proto vhodné ověřit před cestou. I bez vstupu do střediska je Kojál zajímavým příkladem místa, kde se geografie Vyškovska potkává s dějinami československého vysílání.