V prostoru mezi kótou Maliník a Zemskou bránou vzniklo v letech 1935 až 1938 celkem 247 pevnostních objektů. Měly chránit československé pohraničí před nacistickým Německem, ale nikdy nebyly využity v plánovaném boji. Dnes tvoří mimořádně zachovalý celek, který lze nejlépe poznat právě z areálu Vojenského muzea Králíky v Prostřední Lipce.
Muzeum není jen krytá výstavní hala. Funguje jako hlavní návštěvnické centrum celé pevnostní oblasti a propojuje vojenské dějiny s krajinou, pěchotními sruby, dělostřeleckými tvrzemi i ukázkami techniky v pohybu. Výlet sem tak může být zajímavý pro milovníky historie, rodiny s dětmi i všechny, kdo chtějí poznat méně obvyklou tvář Pardubického kraje.
Od chátrajícího areálu k muzeu
Dnešní areál vznikl na místě bývalého zemědělského objektu. Jeho proměna je sama o sobě pozoruhodnou částí příběhu: zchátralý prostor se postupně změnil ve vzdělávací a turistické centrum. Základem muzea byla sbírka nadšenců spojených s Muzeem československého opevnění na tvrzi Bouda. V roce 1998 se přestěhovala na území Králík a v letech 2000 až 2009 zde vznikal nový areál.
Zásadní modernizace následovala v letech 2009 a 2010 za podpory Pardubického kraje, města Králíky a evropského grantu. Veřejnosti se muzeum otevřelo 1. července 2010. Od té doby se rozvíjí nejen sbírky, ale také venkovní část s krytými prostory, replikou prvorepublikové vojenské chaty pro 120 mužů, lehkým objektem vz. 37 a předváděcím polygonem s terénní dráhou.
Technika, která není jen za sklem
Expozice provádí návštěvníka dějinami československé a české armády, od budování obranného systému přes mobilizaci v roce 1938 a druhou světovou válku až po další etapy vojenských dějin. Pozornost věnuje také osobnostem, které stály u plánování obrany státu, například armádnímu generálu Ludvíku Krejčímu, brigádnímu generálu Bohuslavu Fialovi a diviznímu generálu Karlu Husárkovi, řediteli Ředitelství opevňovacích prací.
Mezi výrazné exponáty patří švýcarská houfnice 10,5 cm vzor 46 L 22, švédský obrněný transportér Pvb 301 na podvozku československého lehkého tanku LT-38 nebo pojízdný bunkr UP-82 na pancéřovaném podvozku Tatry 815. Sbírku doplňují tanky, obrněné transportéry, bojová vozidla pěchoty a ženijní či speciální technika. Díky polygonu však muzeum nepůsobí jako čistě statická sbírka. Při vybraných akcích se technika představuje v pohybu a návštěvníci mohou zažít, jak rozdílně působí stroj v terénu oproti exponátu v hale.
Srub K-S 14 a dědictví pevnostní linie
V bezprostředním sousedství muzea stojí pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“. Budoval se od podzimu 1936 a do roku 1938 byl připraven k obraně. Do jeho konstrukce padlo přibližně 2 110 kubíků betonu a 150 tun oceli. Objekt měl uzavírat silnici od hranice do Králík, podporovat sousední srub K-S 15 a krýt bojové objekty dělostřelecké tvrze Hůrka. Počítalo se s osádkou 43 vojáků hraničářského pluku 6.
Po odstoupení pohraničí v důsledku Mnichovské dohody byl srub na začátku října 1938 vyklizen. Za okupace jej Němci poškodili při zkouškách zbraní, v 50. letech byly vytrženy pancéřové zvony a objekt později dlouho chátral. Jeho osud připomíná, že opevnění nebylo pouze technickým dílem, ale také svědkem rychlého zlomu, který změnil dějiny Československa.
Výlet, který pokračuje za branou muzea
Největší hodnotou Králické pevnostní oblasti je možnost skládat jednotlivá místa do širšího příběhu. V okolí muzea lze navštívit tvrz Hůrka a pokračovat ke srubu K-S 14. Naučný okruh vojenské historie propojuje Králíky, tvrz Hůrka, okolní objekty, muzeum i pěchotní srub a měří přibližně šest kilometrů.
Druhé významné centrum leží u Suchého vrchu, kde se nachází tvrz Bouda a další pevnostní lokality. Bouda bývá označována za nejzachovalejší československou dělostřeleckou tvrz, zatímco Hůrka patří mezi nejlépe dokončené stavby svého druhu. Společně s muzeem vytvářejí výjimečný pevnostní výlet, při němž se střídají podzemní prostory, betonové objekty a otevřená krajina.
Místo, které se stále mění
Život muzea doplňují tematické dny a každoroční Cihelna. Její program spojuje rekonstrukce historických bojových situací s prezentací vojenské techniky a ukázkami současné Armády České republiky i dalších bezpečnostních složek. Letošní ročník se uskutečnil 14. a 15. srpna 2026 na ploše mezi K-S 14 a tvrzí Hůrka. V roce 2026 se při dynamických ukázkách představila také Tatra 813 PM55.
Areál se rozvíjí i stavebně. Od května 2025 pokračuje třetí etapa výstavby takzvaných ESO přístřešků, které mají postupně zastřešit venkovní exponáty. Počítá se také s novou expozicí Integrovaného záchranného systému Pardubického kraje.
Vojenské muzeum Králíky je podle aktuálních údajů otevřeno celoročně od úterý do neděle, přičemž režim se během roku mění. Protože se mohou upravovat ceny, provozní doba i termíny jízd technikou, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace. Na samotnou halu je možné navázat prohlídkou okolních pevností a naučnou trasou – právě tehdy vynikne, jak rozsáhlou a dosud čitelnou stopu po sobě československá obranná linie v krajině Králicka zanechala.