Co kdyby Československo po Mnichovu odmítlo kapitulovat a rozhodlo se bránit? Právě s touto hypotetickou otázkou pracovala letošní Akce Cihelna v Králíkách. Bojová ukázka, která se uskutečnila 14. a 15. srpna 2026, nejprve vycházela ze skutečných událostí podzimu 1938 a jara 1939. Její druhá část však nabídla alternativní dějiny: pohraniční střety přerostly v otevřený konflikt a do bojů vstoupili také zahraniční spojenci.
Opevnění jako kulisa i hlavní příběh
Cihelna není jen přehlídkou vojenské techniky. Její předváděcí plocha leží u Vojenského muzea Králíky v Prostřední Lipce, mezi pěchotním srubem K-S 14 U Cihelny a návrším s dělostřeleckou tvrzí Hůrka. Krajina tu sama připomíná dobu, kdy se Československo připravovalo na možný útok a během několika let budovalo rozsáhlou obrannou linii.
Králická pevnostní oblast patřila k nejvýznamnějším úsekům předválečného opevnění. V letech 1935 až 1938 zde vzniklo 247 pevnostních objektů, doplněných kasárnami, pevnostními silnicemi, telefonní sítí a překážkami proti tankům i pěchotě. Mnohé z těchto staveb dnes tvoří pozoruhodnou síť muzeí a turistických tras.
Samotný srub K-S 14 byl do září 1938 dokončen, vybaven a téměř kompletně vyzbrojen. Do jeho stavby se spotřebovalo 2 110 kubických metrů betonu a posádku tvořilo 43 vojáků. Objekt měl dva pancéřové zvony, protitankové kanony, těžké kulomety i devíticentimetrový minomet. Přesto byl po Mnichovu opuštěn bez boje. Dnes je muzeem, v němž si lze prohlédnout například ubikace, velitelskou místnost, strojovnu nebo telefonní místnost.
Alternativní historie bez jednoduché odpovědi
Právě rozdíl mezi skutečností a scénářem ukázky je na Cihelně podstatný. Československé opevnění se v roce 1938 do velké bitvy nezapojilo, takže rekonstrukce nemůže představovat skutečný průběh války. Ukázka si pouze představila, jak by se situace mohla vyvíjet, kdyby republika zvolila ozbrojený odpor.
Na otázku, zda by se Československo dokázalo ubránit, neexistuje jednoznačná odpověď. Záleželo by na délce odporu, mobilizaci, stavu opevnění, německých možnostech i případné zahraniční pomoci. Cihelna proto nepřináší historický důkaz, ale názornou scénu, která pomáhá přemýšlet o rozhodnutích a nejistotách tehdejší doby.
Silnou pietní připomínkou je podzemní pamětní síň K-S 14 věnovaná četaři Arnoštu Hradovi. Ten se v noci 3. října 1938 při nuceném opouštění srubu smrtelně postřelil. Objekt je současně evidován jako válečný hrob.
Od tančíku po moderní logistiku
Bojová rekonstrukce spojila vojenskohistorické kluby s Armádou České republiky a dalšími bezpečnostními složkami. V dobových uniformách se představili českoslovenští dragouni i jednotka Wehrmachtu, nechyběla pěchota, jízda, polní tábory ani pyrotechnické efekty.
Historickou techniku zastupovaly například tančíky vzor 33, sovětský T-37, rumunský AH-IV, československý obrněný automobil vzor 23 přezdívaný Želva nebo nákladní automobil ZIS. Na ploše se objevily také stroje spojované s expozicí Vojenského muzea Králíky, mezi nimi Tatra 813 PM55, BVP-1, T-34, Leopard a OT-64 SKOT.
Kontrast k historickým vozidlům nabídla současná technika. Armáda představila rozsáhlou logistickou prezentaci s mobilními jeřáby Grove a Liebherr, tahačem Scania s návěsem Goldhofer, hasičskými cisternami a cisternami na pohonné hmoty. Program doplnily ukázky Policie ČR, hasičů, Celní správy a Vězeňské služby.
Hůrka a další výpravy do pevnostní krajiny
Pokud návštěvník přijede do Králíků mimo termín Cihelny, může si vojenskohistorický výlet rozdělit mezi několik míst. Vojenské muzeum Králíky představuje techniku, výzbroj i širší souvislosti opevňování. Nedaleká tvrz Hůrka nabízí podzemní prostory dlouhé přibližně 1,75 kilometru a pět bojových objektů nejvyšší odolnosti. Jde o největší veřejnosti zpřístupněný objekt československého opevnění.
Hůrka je zajímavá také stopami německých zkoušek za okupace. Dochovala se zde pancéřová vrata, šikmý výtah i úzkorozchodná podzemní železnice. V širším okolí lze navštívit rovněž tvrz Bouda, pěchotní sruby a řopíky. Z Králík vede oblastí pěší naučná stezka.
Areál u Vojenského muzea leží asi 300 metrů od železniční zastávky Prostřední Lipka a z králického Velkého náměstí je vzdálen přibližně kilometr. Při samotné Cihelně je třeba počítat s větším množstvím lidí, dopravními omezeními, hlukem a pohybem těžké techniky. Pro návštěvu bojové ukázky se proto hodí ochrana sluchu a pečlivé dodržování pokynů pořadatelů.