Patří k nejčistším ukázkám italské renesance mimo Apeninský poloostrov, přesto jeho dnešní podoba není pouze výsledkem 16. století. Královský letohrádek v Královské zahradě Pražského hradu se od května 2026 dočká rozsáhlé památkové obnovy, která má odstranit některé pozdější zásahy a znovu zdůraznit charakter původní stavby.
Oprava se týká exteriéru i interiéru. Obnovou projdou fasády, arkádový ochoz, kamenné, kovové, štukové a dřevěné prvky, okna, dveře i okenice. Restaurátoři se zaměří také na historické omítky, podlahy, svítidla a dřevěný kazetový strop v horním sále. Práce mají trvat necelé dva roky, přesné datum znovuotevření však zatím není uvedeno.
Stavba pro královnu, ne pro každodenní život
Letohrádek nechal Ferdinand I. budovat od roku 1538 na východním okraji zahrady, kterou založil o několik let dříve. Stavba byla určena jeho manželce Anně Jagellonské a měla sloužit odpočinku, dvorským slavnostem i společenským setkáním. Nešlo o obytný palác, ale o reprezentativní místo pro chvíle mimo hlavní hradní provoz.
Projekt a první etapy jsou spojovány s italským architektem a kameníkem Paolem della Stellou. Na dokončení prvního patra a charakteristické měděné střeše se podíleli Hans Tirol a Bonifác Wohlmut. Stavbu v roce 1541 přerušil požár Pražského hradu a Malé Strany. Dokončována byla v dalších desetiletích 16. století, přičemž jednotlivé prameny uvádějí odlišné mezní roky.
Výsledkem je mimořádně harmonická budova s otevřeným arkádovým ochozem. Na ochozu stojí 36 sloupů s toskánskými hlavicemi a celou stavbu zdobí 114 reliéfů. Pozornost poutá také měděná střecha, jejíž tvar připomíná obrácený lodní kýl. Letohrádek bývá označován jako Belveder nebo Letohrádek královny Anny; přesnějším názvem je Královský letohrádek.
Co má obnova vrátit renesanci
Průzkumy odhalily dochované renesanční kletované omítky. Odborníci proto odstraňují novodobé nátěry a počítají s návratem světle okrového barevného řešení interiérů namísto pozdější bílé výmalby. Restaurovány budou také římsy, horní a dolní balustrády, sloupové arkády a ornamentální i figurální vlys, který budovu obíhá.
Zvláštní pozornost vyžaduje kazetový strop v horním sále. V minulosti byl zateplen a překryt neprodyšnou vrstvou, což podle Správy Pražského hradu přispělo k degradaci dřeva. Restaurátoři nyní prověřují jeho stav a poškozené kazety případně nahradí. Strop by měl znovu vycházet z návrhu Bonifáce Wohlmuta.
Historická podoba se přitom nemá vracet za cenu ztráty potřebného zázemí. Obnova zahrnuje elektroinstalaci, vodovod, kanalizaci, vytápění, vzduchotechniku, požární signalizaci i zabezpečení objektu. Upraví se vstupní hala, zázemí pro kustody a toalety v suterénu. Výkopové práce budou probíhat pod archeologickým dohledem.
Od dvorské zábavy ke střelnému prachu a výstavám
Dějiny letohrádku nejsou jen příběhem elegance a slavnostních setkání. Po opuštění armádou na konci 18. století potřeboval objekt rozsáhlou obnovu. V roce 1836 začala rekonstrukce, při níž vzniklo monumentální schodiště a sál v prvním patře získal nástěnné malby s motivy českých dějin.
V různých obdobích sloužil také méně reprezentativním účelům. Po převzetí rakouskou armádou byl využíván mimo jiné jako zázemí pro výrobu střelného prachu. Později se stal výstavním prostorem a podle podkladů Pražského hradu byl s jeho historií spojen také astronom a matematik Tycho Brahe.
Po dokončení současné obnovy se má letohrádek vrátit ke komorním výstavám a kulturním akcím. Počítá se spíše se sezonním provozem v teplejší části roku a s programem, který nevyžaduje náročné klimatické podmínky. Hlavní dispoziční řešení reprezentačních sálů zůstane zachováno.
Střed Královské zahrady
Letohrádek není izolovanou památkou. Stojí na hlavní ose Královské zahrady, jejíž renesanční kompozice vznikala od roku 1534 na místě někdejších vinic. Před jeho průčelím se nachází Zpívající fontána, jedna z nejvýznamnějších renesančních fontán v Praze. Vznikala v letech 1562 až 1568 a její známý zvuk vytváří voda dopadající na kovové nádrže.
Na druhé straně letohrádku začínají Chotkovy sady, park založený v letech 1833 až 1841 v anglickém stylu. Jeho kompozice záměrně zachovává průhled směrem ke Královskému letohrádku. Po opravě budovy se počítá také s revitalizací sadů.
Samotný letohrádek je nyní kvůli rekonstrukci uzavřený, Královská zahrada však zůstává přístupná podle sezonního režimu Pražského hradu. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout alespoň exteriér a vnímat stavbu v prostředí, pro které byla navržena. Právě spojení architektury, zahrady, fontány a průhledů do okolní krajiny dává této památce mimořádnou působivost.