V sobotu 5. září 2026 se Kristiánov promění v živé místo setkání sklářů, historiků, rodin a výletníků. Sklářská slavnost zde připomene 250 let od zahájení sklářské výroby. Právě 6. ledna 1776 byla v nově vybudované huti poprvé roztopena pec a 17. ledna se podařilo utavit první sklo.
Výročí se tedy vztahuje k počátku výroby, nikoli přesně k založení osady. Ta vznikala už v polovině 70. let 18. století a v některých podkladech se uvádí rok 1774. Pro návštěvníka je však nejdůležitější, že na Kristiánově dodnes může sledovat příběh místa, kde horská sklárna ovlivnila život celého okolí.
Od hutě k osadě pod Černou horou
Kristiánov leží severovýchodně od Bedřichova, na úpatí Černé hory, přibližně v nadmořské výšce 800 metrů. Sklářskou huť tu v 18. století vystavěl Johann Leopold Riedel. Osada dostala německé jméno Christianstal podle hraběte Christiana Philippa Clam-Gallase, majitele libereckého panství, který pro sklárnu poskytl pozemek.
Kolem hutě postupně vyrostl panský dům, chalupy sklářů, škola i hřbitov. Zpočátku se vyrábělo především užitkové duté sklo, později se Kristiánov zaměřil na polotovary pro bižuterní průmysl. Ze zdejších pecí vycházely skleněné tyče, tyčinky a trubičky, které se dále zpracovávaly v dalších provozech.
Modernizace mezi lety 1853 a 1865 přinesla druhou a později i třetí pec nebo tažírny. V roce 1874 nahradil přímý otop dřevem dřevoplyn. Přesto horská poloha začala být pro provoz stále méně výhodná. Po roce 1881 výroba slábla a po požáru 7. srpna 1887 už nebyla obnovena.
Liščí bouda jako poslední svědek
Z někdejší osady se dochovala jediná stavba – Liščí bouda. Původně šlo o domek skláře Fuchse a jeho rodiny, později o hutní hospodu a po zániku sklárny o výletní restauraci. Panský dům sice po požáru hutě ještě nějaký čas sloužil jako ozdravovna a turistická ubytovna, 4. října 1938 však vyhořel do základů.
Liščí bouda je památkově chráněná od roku 1958 a od roku 1963 ji spravuje Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Veřejnosti se jako památník sklářství otevřela o rok později. Dnešní expozice ukazuje model Kristiánova v době největšího rozkvětu, připomíná zaniklé budovy i obyvatele osady a využívá také interaktivní prvky a dětskou hernu.
Když se sklářské řemeslo vrátí do hor
Slavnost nabídne možnost vidět práci sklářů přímo u mobilní pece Floriánovy hutě. Po celý den budou probíhat ukázky výroby skleněných perlí a figurek nad kahanem. Návštěvníci se zapojí také do společné tvorby skleněné mozaiky a budou si moci nechat vyrazit pamětní minci s motivem 250 let Kristiánova.
Historii místa přiblíží komentované prohlídky zaniklou osadou, které jsou naplánovány na 10. a 14. hodinu. Součástí programu bude také diskuse s Georgem J. Riedelem, představitelem desáté generace rodu podle pořadatelů, a uctění památky zakladatele osady na lesním hřbitově.
O kulturní program se postarají folklorní soubory Šafrán a Šafránek i skupiny Katastrofální předpověď počasí, Zlatý holky a Blue Apples. Děti čekají pohádky, jízda na koni, dřevěný kolotoč, starodávná střelnice a další tvůrčí aktivity. Akce se koná od 9 do 16 hodin a vstup na slavnost i do expozice má být zdarma.
Výlet, který začíná v lese
Na Kristiánov se běžně nedojíždí autem až k expozici. Nejčastěji sem návštěvníci míří pěšky nebo na kole z Bedřichova či Hrabětic. Z centrálního parkoviště v Bedřichově je to přibližně 5,5 kilometru, z Hrabětic asi 4,5 kilometru. Muzeum uvádí, že doporučené trasy lze zvládnout i s kočárkem, jejich stav je však vhodné před cestou ověřit podle počasí.
Kristiánov je zajímavý i mimo výroční slavnost. K místu vede naučná stezka Cestou jizerskohorských sklářů, která ho spojuje s Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Rodiny mohou využít také program O skláři Lišákovi, při němž děti plní úkoly, poznávají historii osady a hledají podle pověsti poklad čaroděje Tamanna.
Výlet tak spojuje horskou přírodu s příběhem průmyslu, který se odehrával v nečekaně drsných podmínkách. Z Kristiánova zbyla jediná stavba, ale díky expozici, stezce a každoroční slavnosti zdejší sklářská tradice nezůstává jen kapitolou v muzeální vitríně.