Jen málokteré místo v Česku dokáže na jednom výletě nabídnout historické interiéry, vzácnou obrazovou sbírku a dvě zahrady s naprosto rozdílnou atmosférou. Arcibiskupský zámek v Kroměříži s Podzámeckou a Květnou zahradou je mimořádně zachovaným barokním rezidenčním celkem a od roku 1998 také památkou UNESCO.
Areál připomíná někdejší význam olomouckých biskupů a arcibiskupů, ale zároveň ukazuje, jak se ve střední Evropě šířily italské architektonické, výtvarné a zahradní vzory. Pro návštěvníka je přitažlivý právě svou rozmanitostí: během jediného dne lze přejít od slavnostních sálů přes galerii starého umění až k vodním kanálům, kolonádám a romantickým zákoutím.
Od středověkého hradu k barokní rezidenci
Počátky místa sahají do 13. století, kdy zde stál hrad spojený s olomouckým biskupstvím. Za třicetileté války byl však těžce poškozen a jeho další podoba vznikla při rozsáhlé barokní přestavbě v letech 1686 až 1698. Na projektu se podíleli architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Výraznou stopu v proměně Kroměříže zanechal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Za jeho působení získal zámek i okolní zahrady reprezentativní podobu odpovídající významu církevního knížete. V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství a Kroměříž zůstala důležitým sídlem církevní správy i kultury.
Sály, knihovna a obrazy evropských mistrů
Interiéry zámku patří k hlavním důvodům, proč se do Kroměříže vydat. Návštěvníci mohou podle aktuální nabídky prohlídek zavítat například do Sněmovního sálu, Manského sálu, Staré knihovny, klenotnice nebo zámecké věže. Každý z těchto prostorů připomíná jinou stránku života aristokratického a církevního dvora.
Největší pozornost přitahuje zámecká obrazárna, která patří k nejvýznamnějším obrazovým sbírkám v České republice. V historických sálech a galerii je uloženo téměř 500 obrazů, samotná obrazárna představuje přibližně 85 vybraných originálů. Mezi zastoupené mistry patří Tizian nebo Anthonis van Dyck. K nejcennějším dílům náleží Tizianovo Apollo a Marsyas, získané do biskupské sbírky už v roce 1673.
Významné místo v dějinách zámku má také Sněmovní sál. Původně velká jídelna patří k největším rokokovým sálům v Evropě a v letech 1848 až 1849 hostila Ústavodárný říšský sněm. Kroměříž se tak na čas stala dějištěm zásadních politických debat habsburské monarchie. V letech 2021 až 2023 prošel sál rekonstrukcí, při níž byly obnoveny například stropní malby, lustry a zlacené dekorace.
Dvě zahrady, dva odlišné světy
Podzámecká zahrada bezprostředně navazuje na zámek a rozkládá se přibližně na 58 hektarech. Její historie začala nejpozději v první polovině 16. století jako spojení užitkové a okrasné zahrady. Po roce 1664 dostala raně barokní podobu, v 19. století se však proměnila v krajinářský park.
Dnešní procházka vede mezi vzrostlými dřevinami, rybníky, vodními kanály, sochami a romantickými stavbami. Zahrada působí volněji a přirozeněji než její barokní protějšek, přesto je výsledkem promyšleného historického vývoje. Nabízí prostor pro delší klidnou procházku a jiný typ zážitku než samotná prohlídka zámku.
Naopak Květná zahrada, známá také jako Libosad, vznikla v letech 1665 až 1675 za městskými hradbami, na původně neplodné a bažinaté půdě. Její kompozice je přísně geometrická a propojuje italské pozdně renesanční vlivy s francouzským barokním klasicismem. Dlouhá arkádová galerie s plastikami měří podle údajů Národního památkového ústavu 244 metrů. Dop ergänzt ji centrální rotunda, ornamentální záhony, tvarované živé stěny a bludiště.
Jak si návštěvu naplánovat
Nejlepší je vnímat zámek a obě zahrady jako několik navazujících, ale samostatných částí. Zámek s Podzámeckou zahradou jsou spojeny s olomouckým arcibiskupstvím, zatímco Květná zahrada je ve vlastnictví státu a spravuje ji Národní památkový ústav. Mají také oddělené vstupy.
Na zámku se vyplatí ověřit aktuální nabídku návštěvnických okruhů, protože se může měnit podle sezony a provozu. Nádvoří je přístupné bezplatně. Podzámecká zahrada bývá otevřena celoročně, její režim se však v průběhu roku proměňuje. Květná zahrada se nachází na adrese Generála Svobody 1192/39, zámek na Sněmovním náměstí 1/2.
Kroměřížský areál je cenný nejen jako krásná památka, ale také jako doklad propojení umění, politiky, architektury a přírody. Právě v tom spočívá jeho evropský význam i důvod, proč si při poznávání českých regionů zaslouží více než krátkou zastávku.