Stačí sejít z Velkého náměstí do historického sklepení a Kroměříž se začne ukazovat z jiné perspektivy. Expozice Historie ukrytá pod dlažbou města nepředstavuje dějiny prostřednictvím panovnických portrétů a dat, ale skrze věci, které lidé používali, jedli, vyráběli nebo ztráceli. V autentických prostorách pozdně gotického a renesančního sklepa tak vzniká obraz města od pravěku po raný novověk.
Od mamuta k prvním obyvatelům města
Expozice začíná hluboko před vznikem Kroměříže. Mezi nejstarší nálezy patří mamutí stolička, část klu a část lopatky, objevené mimo jiné ve štěrkopískovně na kroměřížském Bagráku a v cihelnách ve Vážanech a Lutopecnách. Doplňují je kamenné nástroje, pravěká keramika a depot bronzových předmětů.
Chronologická cesta potom pokračuje k období, kdy se z tržní osady začalo formovat město. Návštěvník sleduje proměnu sídla, jeho řemesel, ulic i opevnění. Pomáhá mu přitom model města a také interaktivní obrazovky, které přibližují stavební vývoj Kroměříže, zdejší památky a širší kulturní souvislosti. Virtuální historická procházka umožňuje podívat se na město v podobách, které už dnes na povrchu neuvidíme.
Archeologie, která voní kuchyní a dílnou
Jednou z nejzajímavějších vlastností expozice je důraz na každodennost. Středověkou hrnčířskou pec s dílnou doplňuje černá kuchyně měšťanského domu. Vystavené nálezy ukazují, co se vyrábělo v předměstských dílnách, jaké nádoby lidé používali a co se objevovalo na jejich stole.
Důležitým zdrojem poznání se staly také odpadní jímky ze 14. až 17. století. Na první pohled nenápadné místo archeologům prozradilo mnoho o životě tehdejších Kroměřížanů. Našly se v něm obiloviny, luštěniny, pecky slivoní a višní, škeble, rybí kosti i zvířecí kosti. Vedle potravin se dochovaly také zbytky nádobí, skla, dřeva, textilií, obuvi, košíkářských výrobků nebo lidské vlasy a zvířecí chlupy. Právě takové objevy připomínají, že dějiny města netvořily jen významné události, ale také vaření, úklid, práce a odpad.
Poklady pod podlahami a dlažbou
Expozice nezapomíná ani na předměty, které lidé záměrně ukryli. Takzvané poklady zahrnují mincovní depoty, šperky, cennosti, doklady středověké gramotnosti a kamnové kachle ze středověku, renesance i baroka. Mincovní nálezy z doby Václava IV. mohou souviset s nejistou dobou husitských válek, kdy mělo ukrytí majetku své praktické důvody.
Pozornost přitahuje také takzvaný židovský poklad, nalezený při rekonstrukci měšťanských domů v židovské části města. Mezi další pozoruhodné předměty patří jantarový přívěšek ve tvaru křížku z 11. až 13. století, loštická keramika s typickými puchýřky nebo kamnové nástavce s motivem Meluzíny. Novější prezentaci doplňuje replika pánských barokních kožených bot ze 17. až 18. století.
Historický dům s moderním muzeem
Samotný prostor je součástí příběhu. Muzeum sídlí v domě na Velkém náměstí 38/21, dříve označovaném jako Kapitulní nebo Vrchnostenský dům. V roce 1609 jej nechal vybudovat olomoucký biskup a kardinál František z Dietrichsteina v pozdně renesančním, manýristickém slohu. Expozice využívá historické sklepení z pozdně gotické a renesanční stavební fáze domu. Návštěvníci se dostanou i pod původní obloukovitou kamennou klenbu z lomového pískovce.
Výstava byla otevřena v roce 2009 a v roce 2021 prošla reinstalací. Modernější osvětlení, odvlhčování, ochrana vitrín a nová zobrazovací jednotka pomáhají chránit citlivé nálezy i samotné podzemní prostory. Originální předměty doplňují modely a repliky tam, kde by použití skutečných materiálů nebylo vhodné.
Sklepní expozice je přístupná rampou. Muzeum má podle aktuálních informací otevřeno většinu roku od úterý do neděle, v červenci a srpnu denně; konkrétní časy a vstupné je vhodné před návštěvou ověřit. Kdo si chce příběh Kroměříže odnést i domů, může sáhnout po publikaci archeoložky Heleny Chybové Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města, která získala ocenění v kategorii Muzejní publikace roku.