Jen málokterá pražská vila působí tak uceleně jako Lannova vila v Bubenči. Její architektura, fresková výzdoba, interiéry i zahrada vznikaly jako promyšlený celek – reprezentativní letní sídlo průmyslníka, mecenáše a sběratele umění Vojtěcha Lanny mladšího. Stavba z let 1868 až 1872 patří k nejvýznamnějším raným ukázkám pražské novorenesanční vilové architektury.
Vila na okraji tehdejší Prahy
V době, kdy Lannova vila vznikala, nebyla Bubeneč součástí Prahy. Šlo o předměstskou obec v blízkosti Stromovky, kam vedla historická cesta z Pražského hradu do Královské obory. Právě poloha mezi městem a krajinou činila z této části dnešní Prahy atraktivní místo pro odpočinek i společenský život.
Vojtěch Lanna si zde nechal vybudovat sídlo, které mělo být pohodlným domovem, ale také výrazem společenského postavení a kultivovaného vkusu. Rodina se k vile později přestala hlásit a v roce 1913 ji prodala. Objekt následně využívaly různé instituce a postupně se spojil s Akademií věd ČR. Dnes slouží jako její reprezentační a ubytovací zařízení.
Novorenesanční stavba plná detailů
Vila má půdorys ve tvaru písmene L a její dvě průčelí nabízejí odlišný architektonický zážitek. Hlavní stranu zvýrazňuje lodžie s trojúhelným tympanonem, zatímco zahradní průčelí doplňuje patrový portikus s dórskými a iónskými sloupy. Stavba tak nepůsobí jako strohá reprezentativní budova, ale jako promyšlená scenérie, která se otevírá do zahrady.
Autorství projektu se v odborných materiálech spojuje s Antonínem Barvitiem, případně s tvůrčím okruhem či spoluprací Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Viktora Barvitia. Jisté je, že výsledkem byla mimořádně kvalitní stavba, kterou Akademie věd ČR označuje za nejstarší dochovanou pražskou vilu tohoto typu.
Výjimečnost Lannovy vily nespočívá jen v průčelích. Vnější fresky vznikly podle kartonů Josefa Mánesa a zpracoval je Viktor Barvitius. Také interiéry zdobí malířská výzdoba s mytologickými a alegorickými motivy. Architektura zde proto není oddělena od umění – malby, sloupy, lodžie i zahradní průhledy tvoří jediný reprezentativní celek.
Historické sály a zahrada
V přízemí se nachází centrální hala a několik reprezentačních prostor. Menší sál sloužil původně jako kulečníkový, větší sál dnes může hostit konference, semináře, svatby nebo společenská setkání. Při běžné návštěvě však není třeba počítat s tím, že budou všechny historické interiéry volně přístupné. Část objektu slouží ubytovaným hostům a pronajatým akcím.
K památkově chráněnému areálu patří také zahrada, oplocení a terasa. Právě zahrada pomáhá pochopit původní charakter vily jako letního sídla. Z interiérové okázalosti se zde návštěvník přesune do klidnějšího prostoru, který stále připomíná někdejší příměstskou polohu Bubenče. Proměny okolí jsou přitom dobře patrné: z někdejší obce u Stromovky se stala součást velké Prahy, aniž vila přišla o svůj osobitý charakter.
Kavárna i živé místo pro návštěvníky
Lannova vila dnes není uzavřeným pomníkem minulosti. V areálu funguje kavárna přístupná i lidem, kteří nejsou ubytovaní. Nabízí kávu, dezerty, jídla a nápoje a podle aktuálních údajů bývá otevřena denně od 11 do 20 hodin. Provozní doba se však může měnit kvůli soukromým akcím, proto je dobré si ji před cestou ověřit.
Oficiální nabídka zahrnuje také ubytování. V historické budově je v současnosti uváděno šest pokojů bez vlastního sociálního zařízení, další pokoje se nacházejí v novějších částech areálu. Vila zároveň hostí odborné konference, kulturní program a společenská setkání. Příležitostně se otevírá veřejnosti při speciálních akcích nebo během Dnů evropského dědictví.
Adresa V Sadech 1 v pražské Bubenči tak může být zajímavým cílem pro milovníky architektury i pro ty, kdo chtějí poznat méně známé vrstvy hlavního města. Nejlepší je spojit návštěvu s procházkou Stromovkou a počítat s tím, že Lannova vila je především živý areál, nikoli klasické muzeum s nepřetržitě přístupnou expozicí.