Na starém cihlovém komíně uprostřed lázeňského areálu se podle oficiálních informací lázní každoročně objevuje čáp bílý. Nejde jen o působivý detail při procházce. Komín je zároveň posledním výrazným pozůstatkem původního lázeňského domu a čáp se stal jedním ze symbolů Lázní Bohdanče.
Právě spojení lázeňské architektury, zeleně a ptačího života dělá z města v Polabí příjemné výletní místo i pro ty, kteří nepřijíždějí na léčebný pobyt. Klidnou procházku parkem lze snadno spojit s cestou k Bohdanečskému rybníku a rybníku Matka, kde čeká zcela jiný druh zážitku – pozorování vodních a mokřadních ptáků.
Od rašeliny k lázeňskému městu
Historie zdejších lázní se začala psát v roce 1897. Tehdy bohdanečský rodák Jan Veselý zahájil první lázeňskou sezonu v upravených prostorách bývalého lihovaru. Jeho záměrem bylo využít místní rašelinu, dnes označovanou jako slatina. Ložiska, z nichž lázně čerpají, se podle uváděných údajů rozkládají přibližně na 42 hektarech a jejich stáří se odhaduje na čtyři tisíce let.
Léčebné lázně Bohdaneč dnes využívají dva přírodní léčivé zdroje: slatinu a minerální vodu. Zaměřují se především na péči o pohybový aparát a nervová onemocnění; lázně uvádějí také následnou péči po ortopedických operacích a výměnách kloubů. Pro běžného návštěvníka je ale nejzajímavější především atmosféra historického areálu a možnost projít se místy, která vyrostla kolem těchto zdrojů.
Park, Gočár a čapí komín
Dominantou areálu je pavilon Gočár, dokončený v roce 1913 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Výrazná stavba patří k pozoruhodným příkladům kubistické lázeňské architektury a připomíná dobu, kdy se z původního skromného zařízení postupně stával moderní lázeňský komplex.
Areál obklopuje rozlehlý park určený k odpočinku a klidným vycházkám. Kromě domácích dřevin zde rostou také zajímavé cizokrajné druhy, například metasekvoje čínská, tisovec dvouřadý, liliovník tulipánokvětý, dřezovec trojtrnný nebo ořešák černý. Při pomalé procházce tak stojí za to všímat si nejen pavilonů a kolonád, ale i samotné parkové výsadby.
Uprostřed zeleně se nachází zmíněný historický komín. Jeho původní funkce ustoupila, příběh ale zůstal. Pokud se na něm zrovna čáp nachází, nabízí se právě zde nejvýraznější spojení mezi historií lázní a současnou přírodou. Konkrétní stav hnízda nebo případnou webkameru je vhodné před cestou ověřit, protože tyto informace se mohou měnit.
Za ptáky do národní přírodní rezervace
Z lázeňského města lze pokračovat k Bohdanečskému rybníku a rybníku Matka. Společně tvoří národní přírodní rezervaci o rozloze přibližně 247,8 hektaru. Chráněná území zde zahrnují vodní a mokřadní plochy, slatinné louky, rákosiny, olšiny, vrbiny i doubravy.
Rezervace má význam jako hnízdiště, tahová zastávka i zimoviště vodních a mokřadních ptáků. Pozorovatelé zde mohou narazit na bahňáky a další druhy ptáků, na podzim se podle ochrany přírody nabízí také možnost sledovat jeřáby popelavé na nocovišti. Na Polákově poloostrově stojí ptačí pozorovatelna, která je podle dostupných informací přístupná bez omezení.
Pro první seznámení s lokalitou je vhodný nenáročný pěší okruh dlouhý přibližně čtyři kilometry. Návštěvníci by se měli držet značených cest, nerušit živočichy a netrhat rostliny. Právě klid je zde důležitější než snaha dostat se co nejblíže k ptákům.
Gočárův Bohdaneč a výletní pokračování
Komu nestačí lázeňský park, může město poznávat prostřednictvím Gočárova okruhu. Ten propojuje centrum, lázeňské pavilony, park a další stavby spojené s Josefem Gočárem. Aktuální podobu trasy a mapu je nejlepší ověřit v městském informačním centru na Masarykově náměstí 41.
Lázně Bohdaneč se hodí jako cíl krátkého výletu i jako zastávka při delším poznávání Polabí. Po procházce mezi pavilony, stromy a rybníky lze program rozšířit o Pardubice nebo o výlet ke kladrubskému hřebčínu. Ať už návštěvníka přivede čáp, kubistická architektura, nebo tichá hladina rybníků, Bohdaneč nabízí překvapivě pestrý den bez nutnosti spěchat.