Lednický minaret není mešitou v obvyklém smyslu. Tato romantická orientální věž stojí v ose zámku Lednice a od svého vzniku sloužila především jako vyhlídka a působivá ozdoba zámeckého parku. Když na její nejvyšší ochoz vystoupáte po 302 schodech, otevře se před vámi pohled na park, vodní plochy i širší krajinu Lednicko-valtického areálu.
Orientální věž uprostřed knížecí krajiny
Minaret vznikal na přelomu 18. a 19. století z podnětu knížete Aloise I. z Liechtensteinu. Návrh připravil Josef Hardtmuth, ředitel knížecí stavební kanceláře a muž, který se výrazně podílel také na podobě dalších romantických staveb v okolí Lednice a Valtic.
Stavba odpovídala dobovému zájmu evropské aristokracie o orientální motivy. Podobné věže, pagody a napodobeniny mešit se objevovaly v zámeckých zahradách jako symbol exotiky, vzdělanosti i fantazie. Lednický minaret proto není přesnou kopií konkrétní islámské stavby. Jeho podoba volně kombinuje osmanské a další orientální vlivy, jak jim tehdejší Evropané rozuměli.
Podle pozdější tradice měl minaret vzniknout také jako určitý knížecí vzdor vůči místním představám o nové stavbě. Tuto historku však nelze brát jako jediný bezpečně doložený důvod. Jisté je především to, že věž byla součástí promyšlené kompozice parku a měla vytvářet výrazný cíl průhledů od zámku i z dalších míst areálu.
Stojí na stovkách kůlů
Největší technickou výzvou nebyla samotná orientální výzdoba, ale půda. Lednický park leží v rovinaté krajině s podmáčenými a nestabilními místy. Základy minaretu proto spočívají na přibližně 500 dřevěných kůlech, dlouhých více než 17 metrů. Na nich leží rošt z 96 silných kmenů, které drží pohromadě železné spony.
Takto založená věž pak mohla vyrůst do výšky téměř 60 metrů. Spodní část tvoří čtyřboká budova s arkádovým ochozem, nad ní se zvedá štíhlé těleso věže se třemi vyhlídkovými úrovněmi. Stavitelé pracovali s kamennými kvádry, z nichž některé vážily přes 100 kilogramů. K minaretu se váže také vyprávění o speciálním vřetenovitém lešení, po kterém měl voják na koni vyjet vzhůru, aby uklidnil obavy dělníků. Jde však o tradovaný příběh, nikoli o jistě doloženou událost.
Arabské nápisy a osm zdobených sálů
Minaret zaujme nejen siluetou, ale také interiérem. V prvním patře se nachází osm místností, jejichž stropy, stěny i podlahy zdobí orientální výmalba a ornamenty. Výzdoba byla v 19. století obnovena ve stylu maurského historismu. Návštěvníci zde mohou vidět také části původního vybavení a dva mramorové stolky s šachovnicovou deskou.
Na stěnách se dochovaly arabské nápisy, které byly později překresleny a přeloženy. Odkazují mimo jiné na koránské texty. Přítomnost těchto prvků ale sama o sobě z budovy nedělá fungující náboženský objekt. Liechtensteinové využívali prostory také pro uložení exotických a orientálních sbírek, včetně předmětů spojených s cestami do Afriky a Asie.
Výhled, který patří k zážitku z Lednice
Na nejvyšší ochoz vede samonosné spirálovité kamenné schodiště. Výstup vyžaduje trochu kondice, odměnou je však pohled, který dobře ukazuje, proč minaret v krajině stojí. Z výšky vyniknou osy zámeckého parku, vodní prvky i vztah mezi jednotlivými stavbami. Právě propojení architektury, průhledů a krajiny je jedním z důvodů, proč byl Lednicko-valtický areál v roce 1996 zapsán na seznam UNESCO.
Minaret lze navštívit jako součást procházky parkem od lednického zámku. Výlet je možné spojit s návštěvou akvaduktu, Maurské vodárny nebo s plavbou po zámecké Dyji, pokud je právě v provozu. Aktuální otevírací doba a vstupné se během roku mění, proto je vhodné ověřit je před cestou. Na výstup je třeba počítat se schody a historická věž nemá běžně bezbariérový přístup na vyhlídku.
Lednický minaret tak není jen kuriózní stavbou v zámeckém parku. Je připomínkou doby, kdy šlechtická sídla vytvářela celé romantické světy, a zároveň pozoruhodným dokladem toho, že i v náročném terénu mohl vzniknout architektonický symbol celého regionu.