Krátká cesta na okraji Hrotovic vede k památce, která má za sebou delší historii, než by se při letmém pohledu mohlo zdát. Mezi mladšími lípami a javory stojí socha svatého Floriána, patrona hasičů a ochránce před ohněm. Okolí působí klidně a nenápadně, právě proto ale dobře ukazuje, jak se v české krajině potkávají staré příběhy s novější podobou cest a alejí.
Od kaple k barokní soše
Na místě dnešní sochy stávala v 18. století kaple zasvěcená svatému Floriánovi. Podle historie hrotovické farnosti ji nechala roku 1710 vystavět Anna Maria, dcera Ondřeje Rodena. Tehdy stála u cesty z Hrotovic do Krhova, tedy v krajině, která měla jiné komunikační uspořádání než dnes.
Kaple však nepřežila reformy a proměny konce 18. století. Roku 1786 byla zbořena a o několik let později, v roce 1793, na jejím místě vznikla socha světce. Ta se dochovala dodnes a představuje hlavní cíl krátké vycházky. Její podoba je barokně pojatá a světec je zachycen v životní velikosti jako římský voják. Tradiční atributy připomínají jeho spojení s hašením požáru.
Součást barokní podoby Hrotovic
Socha svatého Floriána není v Hrotovicích osamělou památkou. Patří k souboru sakrálních plastik, které souvisejí s působením rodu Rodenů z Hirzenau. Rodenové drželi hrotovické panství v letech 1672 až 1826 a právě jejich éra se zapsala také do podoby města a okolní krajiny.
V Hrotovicích se z tohoto období připomíná ještě pět dalších soch: svatý František, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, svatý Vendelín a svatý Donát. Floriánova socha tak zapadá do širšího obrazu barokní zbožnosti, kdy drobné plastiky a kaple doprovázely cesty, okraje sídel i místa v otevřené krajině.
Alej, která památce vrací výraz
Dnešní cesta k soše získala svou současnou podobu teprve nedávno. Alej byla vysazena ve dvou etapách – pravá strana v roce 2007 a levá o rok později. Tvoří ji lípy a javory, jejichž koruny postupně vytvářejí přirozený rámec pro pěší trasu i samotný vrch se sochou.
Právě spojení novodobé výsadby s více než dvě stě let starou plastikou je na místě nejzajímavější. Návštěvník nejde pouze k izolovanému monumentu, ale prochází prostorem, který má charakter drobné krajinné promenády. Alej zároveň připomíná, že péče o historickou památku nemusí znamenat jen opravu samotného objektu. Důležitou roli hraje také okolí a způsob, jakým se k němu člověk dostane.
Tip na nenáročnou vycházku
Alej leží na západním okraji Hrotovic. Přístup vede po pěší cestě od hlavní komunikace směrem k vrchu se sochou svatého Floriána; turistické popisy lokalitu spojují s cestou z Hrotovic směrem na Bačice. To je třeba odlišit od historické cesty do Krhova, u níž původně stála kaple.
Pro orientaci lze využít souřadnice přibližně 49.10542, 16.045723. Lokalita je venkovní a volně přístupná, bez uvedené otevírací doby či vstupného. Protože nemá jednoznačnou poštovní adresu, je praktičtější hledat ji podle popisu přístupu a mapy než podle adresy hrotovické radnice.
Samotná procházka je krátká a nenáročná. Pokud si návštěvu naplánujete jako delší výlet, můžete ji spojit s dalšími místy v Hrotovicích, například se zámkem, kostelem svatého Vavřince nebo Muzeem Hrotovicka. Floriánova alej pak nabídne klidnější závěr – chvíli mezi stromy, s výhledem do krajiny a s příběhem kaple, která už dávno nestojí.