Stačí projít Litoměřice a během jediné procházky narazíte na gotické pozůstatky, renesanční měšťanské domy, barokní stavby i architekturu 19. a 20. století. Výstava Domy vypráví – architektura Litoměřic v Oblastním muzeu tento vývoj skládá do srozumitelného příběhu. Ukazuje, že město není jen souborem památek, ale živou učebnicí, v níž se jednotlivé stavební slohy potkávají v ulicích i v osudech lidí.
Osm zastavení několika staletími
Expozice je postavena na osmi vybraných stavbách. Každá zastupuje určité období nebo architektonický směr – od gotiky a renesance přes baroko a historismus až po secesi, funkcionalismus a panelová sídliště. Výběr přitom nevycházel pouze z památkové hodnoty domů. Důležitá byla také jejich slohová názornost nebo příběh, který se k nim váže.
Podle regionálního popisu výstava využívá dvě podlaží muzea, velké modely staveb, fotografie, texty a interaktivní prvky. Architektonické řešení připravil Richard Loskot, kurátorsky výstavu připravili Daniela Linková a Jan Peer. Výsledkem není klasická přehlídka fasád, ale průvodce, který návštěvníka vede od podoby domu k jeho širším souvislostem.
Zajímavé je také zařazení panelových sídlišť. Výstava je nepředstavuje pouze jako problematickou kapitolu poválečného urbanismu, ale jako přirozenou součást vývoje Litoměřic. I panelová výstavba má své místo v historii města a vypovídá o době, v níž vznikala.
Za architekturou stojí konkrétní lidé
Jedním z nejsilnějších prvků výstavy jsou příběhy obyvatel a stavitelů. Návštěvník se tak dostává za hranice stavebních slohů a dozvídá se, kdo v domech žil, jaké měl postavení a co jeho život ovlivnilo.
Mezi připomenuté objekty patří biskupská rezidence a osudy biskupů Antona Webera a Štěpána Trochty. Jiný příběh se pojí s funkcionalistickou vilou v Eliášově ulici, kterou si v roce 1933 nechala postavit německá židovská rodina Taussigových. Školní budova v ulici Na Valech zase připomíná prvorepublikového starostu Franze Křepka a Heinricha Ankerta, prvního ředitele městského muzea.
Výstava upozorňuje také na stavebnici Tegula, známou jako litoměřické lego. Její autor Jan Homolka se za druhé světové války podle muzea zapojil do dosud neodhaleného odboje na Litoměřicku a v květnu 1945 se podílel na převzetí města. I zdánlivě drobný předmět tak získává širší historický význam.
Výstava ve staré renesanční radnici
Samotné muzeum je součástí příběhu, který vyprávění o litoměřické architektuře vhodně doplňuje. Sídlí v bývalé staré radnici na rohu Mírového náměstí a Dlouhé ulice. Dnešní budova v sobě ukrývá také kamenná jádra dvou měšťanských domů ze 13. století.
Po požáru v roce 1537 byla radnice přestavěna v renesančním stylu a podle muzea se stala první renesanční stavbou v měšťanském prostředí severních Čech. Dokončení připomíná letopočet 1539. K nejcennějším částem interiéru patří renesanční schodiště na konzolách a zasedací síň městské rady s kazetovým stropem a dřevěným obložením z roku 1541. Po rekonstrukci, která probíhala od roku 2021 do poloviny roku 2023, byla budova od 1. července 2024 prohlášena národní kulturní památkou.
Ideální začátek procházky městem
Litoměřice byly založeny jako královské město v rozmezí let 1219 až 1228 a jejich historické jádro je od roku 1978 městskou památkovou rezervací. Zachovaná uliční síť, veřejná prostranství a pestrá zástavba umožňují pokračovat ve studiu architektury přímo venku. Po návštěvě muzea lze zamířit k radnici, domům U Černého orla a U Kalichu, ke katedrále svatého Štěpána nebo k barokním kostelům.
Výstava byla otevřena 27. listopadu 2025 a podle aktuálních údajů muzea potrvá do 31. prosince 2026. Navštívit ji lze v hlavní budově na Mírovém náměstí 171/40, zpravidla od úterý do neděle mezi 10. a 17. hodinou. Vstupné na výstavy je cenově dostupné, muzeum však upozorňuje, že platba probíhá pouze v hotovosti nebo předem na fakturu.
Součástí doprovodného programu jsou komentované prohlídky, přednášky a výtvarné dílny. Kurátorské prohlídky začínají ve 14 hodin a aktuálně zveřejněné termíny je před cestou vhodné ověřit v kalendáři muzea. Návštěvu lze spojit také s prohlídkou interiérů staré radnice nebo s volně přístupnou venkovní výstavou o její historii v podloubí a na muzejním dvoře.