V Oblastním muzeu v Litoměřicích se návštěvník může setkat s neobvyklým exponátem: keramickou stavebnicí Tegula. V regionu se jí přezdívá litoměřické lego, přestože s pozdější plastovou stavebnicí stejného jména nemá přímou souvislost. Její smysl byl především výukový – pomáhala názorně ukázat, jak vzniká dům a jak do sebe jednotlivé části stavby zapadají.
Stavebnice podle skutečné cihly
Tegula vznikla v Litoměřicích v roce 1948. Název odkazoval k latinskému označení střešní tašky. Základní dílky napodobovaly proporce skutečných cihel a spojovaly se pomocí výstupků a důlků. Nešlo tedy jen o hračku, ale o zmenšený stavební systém, na kterém bylo možné pochopit principy zdění.
Stavebnice obsahovala různé druhy dílů: vedle běžných cihel také menší a zdobené prvky, střešní tašky, dřevěné dveře nebo papírová a skleněná okna. Podle návodů bylo možné sestavit několik typů domů, ale také například vodárenskou věž. Výstavní materiály uvádějí, že se při výrobě používala červená hlína z Horní Břízy u Plzně, voda a sádra.
Právě propojení s reálnou architekturou dává Tegule zvláštní kouzlo. Dítě nebo student při práci nedostával pouze abstraktní barevné kostky, ale materiál, který svou podobou připomínal skutečnou stavbu. Podle muzejních podkladů byla stavebnice určena hlavně školám a postupně se dostala do výuky po celém Československu.
Od učební pomůcky k domácí výrobě
Tegula se v Litoměřicích vyráběla téměř třicet let. V roce 1955 měla být schválena jako učební pomůcka pro průmyslové a učňovské stavební školy. V letech 1955 až 1963 ji podle výstavních podkladů vyrábělo několik místních podniků, přibližně v množství 2500 stavebnic ročně. Tento údaj vychází z materiálů navazujících na výstavu, nikoli z podrobné výrobní statistiky.
Po potížích s další výrobou získali Homolkovi v roce 1965 povolení k vlastní produkci a prodeji. Tegula se potom vyráběla přímo v jejich bytě v ulici Boženy Němcové, a to až do poloviny 70. let. Na práci se podílela celá rodina. Z malého domácího provozu tak odcházely stavebnice, které měly sloužit především vzdělávání.
Do muzea se dostaly tři dochované stavebnice spolu s pozůstalostí Jana Homolky. Darovala je jeho vnučka Helena Kellnerová. Díky tomu dnes Tegula není jen vzpomínkou pamětníků, ale také konkrétním předmětem, který si lze prohlédnout v širším příběhu litoměřické architektury.
Tvůrce, který pomáhal za okupace
Za vznikem stavebnice stojí Jan Homolka, zemědělský inženýr narozený v roce 1907. Od počátku 30. let působil jako správce velkostatku na zámku v Žitenicích, který patřil Vyšehradské kapitule. Po připojení Žitenic k Německu v říjnu 1938 zůstal na místě s rodinou.
Za okupace využíval zázemí velkostatku k pomoci pronásledovaným lidem. Vytvořil odbojovou skupinu složenou z obyvatel Žitenic a Litoměřic. Jednotliví členové se podle muzejních podkladů navzájem neznali, což mělo pomáhat chránit celou síť. Skupina ukrývala pronásledované osoby a dopravovala potraviny a informace do Malé pevnosti v Terezíně, terezínského ghetta a koncentračního tábora Richard v Litoměřicích.
Na konci války se Homolka stal předsedou Revolučního národního výboru pro okres a město Litoměřice. Dne 8. května 1945 podle městské kroniky převzal kapitulaci německých vojenských velitelů města. S Vladimírem Rochovanským se podílel také na dojednání kapitulace a převzetí správy Litoměřic.
Architektura města jako učebnice
Po roce 1948 se jeho společenské i pracovní postavení kvůli nekomunistickému postoji zhoršilo. V roce 1947 měl opustit práci v Žitenicích a později působil v pomocných profesích. Tegula mu nabídla způsob, jak zůstat spojený s technikou, stavěním a vzděláváním, a zároveň si přivydělat.
Osud stavebnice i jejího tvůrce představuje výstava Domy vypráví – architektura Litoměřic. Sleduje stavební vývoj města od gotiky přes renesanci a baroko až po secesi, funkcionalismus a panelová sídliště. Tegula do ní zapadá jako malý, ale výmluvný doklad toho, že architektura se neodehrává pouze na náměstích a v domech. Může se promítnout také do školní pomůcky a rodinné dílny.
Výstava je podle aktuálního programu muzea plánována do 31. prosince 2026. Příběhu stavebnice a Jana Homolky se bude věnovat také přednáška kurátorky Daniely Linkové ve středu 16. září 2026 od 17 hodin. Konat se má v Oblastním muzeu v Litoměřicích; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální praktické informace u pořadatele. Vstupné na přednášku muzeum uvádí ve výši 35 korun.