Jen málokteré pražské kulturní centrum působí tak neobvykle jako Velký mlýn v Libni. V historické budově bývalého vodního mlýna dnes funguje pobočka Městské knihovny v Praze, kavárna, studovna a prostor pro přednášky, koncerty, divadlo nebo programy pro školy. Z někdejšího provozního areálu se tak stal otevřený dům, kde se dá číst, pracovat, potkat s přáteli nebo si jen na chvíli odpočinout.
Od vodního kola k památce
Velký mlýn, známý také jako Löwitův mlýn, stojí v ulici U Českých loděnic západně od Libeňského zámečku a nedaleko Thomayerových sadů. Jde o kulturní památku s historií, jejíž nejstarší zmínky se v pramenech datují různě – některé sahají až na přelom 13. a 14. století. Nejstarší dochovaná část stavby pochází zřejmě z přelomu 16. a 17. století.
O podobě dnešní hlavní budovy se rozhodovalo především na konci 18. století. Později byla upravena také její jižní fasáda. Uvnitř zaujme velká prostora s trámovým stropem, který podpírá řada dřevěných vyřezávaných sloupů. K areálu patří rovněž hospodářská stavení a stodola s výrazným klasicistním motivem slunce na vratech.
V 18. století býval mlýn označován jako velký panský mlýn. Provoz doplňovala pila a továrna a po polovině století zde pracovalo šest vodních kol. Mlýnská činnost skončila v 70. letech 19. století, kdy regulace Vltavy vedla mimo jiné k zasypání mlýnského ramene. O několik let později, v roce 1883, koupil budovy pekař Jáchym Löwit. Právě jeho jméno se v názvu areálu dochovalo dodnes.
Stavba, která hledala nové využití
Po zániku mlýnského provozu se využití objektu několikrát změnilo. V první polovině 20. století jej získala pražská obec, později areál sloužil mimo jiné jako sklad brambor. Roku 1969 přešel k Divadlu S. K. Neumanna a podle údajů městské části už tehdy byly budovy ve špatném technickém stavu. V roce 1993 se mlýn dostal do správy Prahy 8 a na konci 90. let prošel celkovou rekonstrukcí.
Další etapa přišla po letech, kdy objekt zůstával bez plnohodnotného veřejného využití. Praha 8 uzavřela v roce 2022 smlouvu se Spolkem Velký mlýn, který začal připravovat proměnu areálu v kulturní, kreativní a komunitní centrum. Na projektu spolupracují také Městská knihovna v Praze a Rádio Junior Českého rozhlasu. První část úprav byla dokončena v roce 2023 a v červenci téhož roku zahájily zkušební provoz knihovna a kavárna.
Knihovna jako obývací pokoj
Největší kouzlo dnešního Velkého mlýna spočívá v propojení historického interiéru s neformálním prostředím. Knihovna není oddělená od kavárny – návštěvník si může vzít kávu, domácí koláč nebo polévku ke stolku mezi regály a zůstat tu s knihou nebo notebookem. K dispozici je také Wi-Fi, studovna a venkovní posezení.
Pobočka funguje převážně samoobslužně. Pokud si chcete jen číst, studovat nebo přijít na kulturní program, nepotřebujete knihovní průkaz. Ten je nutný až při půjčování knih domů. Knihovníci bývají osobně přítomní v pracovní dny odpoledne, mimo tuto dobu lze využít samoobslužný režim s telefonickou podporou. Provozní informace i aktuální režim je před návštěvou dobré ověřit, stejně jako nabídku kavárny.
Místo pro setkávání i zastávka na procházce
Velký mlýn není pouze knihovnou s občerstvením. V jeho velkém sále se konají přednášky, besedy, koncerty, divadelní představení, výstavy i komunitní setkání. Knihovní prostor může hostit také křty knih a tematické programy. Součástí nabídky jsou vzdělávací akce pro školy, takže se historický areál přirozeně otevírá různým generacím.
Na návštěvu se hodí spojit mlýn s procházkou po Libni. Od stanice metra B Palmovka je to přibližně deset minut pěšky, od tramvajové zastávky Libeňský zámek ještě méně. Pokračovat můžete k Libeňskému zámku, do Thomayerových sadů nebo podél Rokytky. Parkování v bezprostředním okolí je omezené, proto je praktičtější přijet pěšky, na kole nebo městskou dopravou.
Velký mlýn ukazuje, že památkově cenná stavba nemusí zůstat jen němým svědkem minulosti. Když dostane vhodnou funkci, může dál sloužit lidem – tentokrát ne vodním kolům a mlýnskému provozu, ale knihám, kultuře a každodennímu setkávání.