Dvanáct stromů u Palmovky vytváří kapli, jejíž architektura se bude měnit ještě dlouho po jejím dokončení. Stromová kaple dvanácti apoštolů stojí na farním dvoře libeňského sboru Českobratrské církve evangelické v ulici U Pošty. Místo nepůsobí jako běžná turistická památka, přesto nabízí neobvyklý zážitek: sakrální prostor tu nevznikl z kamene a cihel, ale z živé vegetace.
Kaple, která vzniká růstem
Koncept navrhli krajinní architekti Hana a Daniel Matějkovi. Kmeny stromů mají postupně vytvořit přirozené sloupoví a jejich větve živou klenbu. Výsledná podoba proto není hotová v okamžiku vysazení ani dokončení zahradnických prací. Proměňuje se s každou sezonou a její plný charakter budou pravděpodobně vnímat až další generace.
Podle dostupných popisů tvoří libeňskou kapli dvanáct divokých třešní. Číslo v názvu odkazuje na biblické apoštoly a prostoru dodává symbolický rozměr. Nejde tedy jen o skupinu stromů rozmístěných na farním dvoře, ale o záměrně vytvořené místo určené ke ztišení, setkávání a duchovnímu prožitku.
Od Husovy kaple k nové zelené stavbě
Stromová kaple vznikla v souvislosti se stým výročím výstavby libeňské Husovy kaple. Ta byla podle historie místního sboru postavena v roce 1922. Nový projekt tak přirozeně doplnil areál, který má za sebou téměř stoletou historii evangelického společenství.
Libeňský sbor začal působit jako kazatelská stanice v roce 1915, aktivní činnost rozvíjel od roku 1917 a samostatným farním sborem se stal v listopadu 1929. Zatímco v Husově kapli se pravidelně konají nedělní bohoslužby, stromová kaple představuje komornější a neformálnější podobu prostoru. Obě místa je ale potřeba rozlišovat – nedělní bohoslužby se podle informací sboru konají právě v Husově kapli, nikoli automaticky ve stromové kapli.
Stavba z péče, práce a podpory
Projekt byl připravován a dokončován postupně. V roce 2022 byl ještě ve výstavbě, o rok později sbor oznámil jeho dokončení. Závěrečná etapa zahrnovala mimo jiné pořízení nábytku, úpravu vstupu na dvůr a opravu zadních plotů.
Na realizaci se podílel Jan Matějka a významnou pomoc představovala také celocírkevní dotace. Projekt měl podle grantových údajů rozpočet 180 tisíc korun a získal podporu 160 tisíc korun. Důležitou roli sehráli rovněž členové sboru, přátelé, dárci a dobrovolníci. Farní areál totiž není pouze místem bohoslužeb, ale také komunitním prostorem, o který se lidé průběžně starají. Výroční zprávy zmiňují brigády spojené s úpravou zahrady i péčí o rostliny a zahradní nábytek ve stromové kapli.
Neobvyklý kout Prahy
Stromové kaple se v českém prostředí objevují především ve volné krajině. První česká realizace tohoto typu vznikla v roce 2016 v Nové Lhotě na Hodonínsku. Libeňský projekt je naproti tomu zasazen přímo do hustě zastavěného města a podle dostupných materiálů bývá označován za první stromovou kapli v takovém prostředí.
Právě kontrast s okolím je jedním z důvodů, proč stojí za pozornost. Nedaleko dopravního uzlu Palmovka, mezi ulicemi a městskou zástavbou, vzniká zelený prostor, který nepůsobí jako klasický park ani jako samostatná sakrální stavba. Jeho půvab spočívá v měřítku, tichu a očekávání, jak se bude v dalších letech měnit. Inspirace pro širší projekt stromových kaplí přitom vzešla ze vzpomínky na zaniklou kapli v bývalých Sudetech, jejíž obvod připomínaly už jen okolní stromy.
Jak místo navštívit
Farní areál najdete na adrese U Pošty 1098/6 v Praze 8-Libni. Od stanice Palmovka je vzdálen přibližně 300 metrů a dobře dostupný je také metrem B. Autem lze přijet jednosměrnou ulicí U Pošty; parkování v okolí je zpoplatněné a v této ulici mimo víkendy platí modrá zóna.
Stromová kaple není prezentována jako turistický objekt s pevně stanovenou otevírací dobou. Protože jde o součást farního areálu, je vhodné si možnost návštěvy předem ověřit u libeňského sboru. Návštěvník by měl počítat spíše s komorním prostorem než s klasickou památkou s prohlídkovým režimem. Právě v tom ale tkví jeho kouzlo: kaple u Palmovky není dokončeným exponátem, nýbrž živým místem, které roste spolu se svou komunitou.