Kamenný altánek s chrličem ve tvaru lví hlavy patří k nejvýraznějším drobným stavbám lázeňského parku Bažantnice. Právě podle lvího motivu se historickému prameni říkalo Lví pramen. Starší název Annamariánský zase odkazoval na Annu z Aseburgu, která je spojována se založením lázní v Lázních Bělohrad v roce 1885.
Dnešní pramen nese jméno Vita. Vznikl v roce 2022 v místě historického pramene, jehož vrt byl proveden v roce 1901. Nejde tedy o místo bez minulosti, ale o obnovení či nové využití lokality, která byla s bělohradským lázeňstvím spojena už před více než stoletím.
Pramen ukrytý v lázeňském lesoparku
Bažantnice není jen kulisou pro zdejší minerální vodu. Rozlehlý lesopark o ploše přibližně 51 hektarů je významnou rašelinnou lokalitou, kde se střídají cesty, jezírka, tůně a lázeňské prvky. Procházka k prameni tak může být příjemným výletem sama o sobě, nikoli pouze zastávkou u pítka.
V okolí se nachází také Černé neboli Hraběnčino jezírko a smírčí kříž z roku 1787. Návštěvník tu během krátké vycházky potká přírodní zákoutí i připomínky starších dějin kraje. Pramen Vita do této krajiny zapadá nenápadně, ale jeho altánek dokáže upoutat pozornost výrazným architektonickým detailem.
Altánek se lvem a zlatým klíčem
Historická podoba pramene stojí na kónickém kamenném podstavci se čtvercovou základnou. Stavbu završuje stříška ve tvaru jehlanu a podle současných popisů ji doplňuje také symbol zlatého klíče. Nejvýraznější částí je však lví hlava, z níž voda původně vytékala jako z ozdobného chrliče.
Takové drobné stavby bývaly důležitou součástí lázeňské kultury. Spojovaly praktickou funkci s reprezentativním vzhledem a návštěvě pramene dodávaly určitý obřadní charakter. V Bažantnici se díky nim dodnes dá lépe představit, jak mohl lázeňský park působit v době, kdy se zdejší léčebná tradice rozvíjela.
Jaká voda z pramene vyvěrá
Historický zdroj bývá spojován s takzvanou kysibелkou, tedy železitou kyselkou. Současný provozovatel lázní označuje vodu Vita jako hydrogen-uhličitano-sodno-hořečnato-vápenatou. V rámci zřídelní struktury Lázní Bělohrad jsou zdejší minerální vody popisovány také jako uhličité, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité a jako studené hypotonické vody.
Historický vrt dosahoval podle různých podkladů přibližně 51 až 52 metrů. Pramen je uváděn nejen jako zdroj minerální vody, ale také zřídelního plynu. Tvrzení, že jde svým složením o v českém prostředí ojedinělý zdroj, je však namístě chápat jako hodnocení provozovatele, nikoli jako nezávisle potvrzený celostátní unikát.
Bělohradské slatinné lázně u vody Vita uvádějí možné využití například při diabetu druhého typu, metabolickém syndromu, hyperurikémii, dně s kyselým pH moči nebo zvýšené kyselosti žaludku. Nejde ale o běžnou pitnou vodu pro neomezenou konzumaci. Provozovatel upozorňuje, že není určena k dlouhodobému užívání a při opakovaném pití je vhodné poradit se s lékařem.
Praktická zastávka, jejíž stav se může měnit
Pramen hledejte v lázeňském parku Bažantnice v Lázních Bělohrad. Dostupnost vody však nemusí být vždy zaručena. Město v březnu 2026 informovalo o rekonstrukci pítka, při níž se ukázala koroze sací trubky a ovládacího zařízení. Obnovení toku železité vody se tehdy předpokládalo nejpozději v červnu, následné potvrzení funkčnosti ale není v dostupných podkladech uvedeno.
Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální stav u města nebo lázní. I kdyby pítko zrovna nebylo v provozu, zůstává Vita zajímavým cílem pro každého, kdo chce poznat lázeňskou historii, drobnou architekturu a přírodní podobu Bělohradska během jediné procházky.