Jen málokde se lázeňská tradice tak přirozeně propojuje s okolní krajinou jako v Lázních Bělohrad. Anenské slatinné lázně vyrostly z využívání místní rašeliny a dodnes spojují historický areál, rehabilitační péči, minerální pramen a klidné procházky Bělohradskou bažantnicí. Návštěva tak nemusí znamenat pouze pobyt v léčebném zařízení – zajímavé je už samotné poznávání místa, které formovala voda, slatina i příběhy jeho hostů.
Od prvních koupelí k Anenským lázním
Počátky lázeňství v Bělohradě spadají do 19. století. První zařízení vzniklo na levém břehu Javorky a jeho přesné datování se v pramenech liší. Oficiální historie lázní uvádí rok 1872, kdy pražský průmyslník Max Dormitzer nechal postavit dřevěnou boudu se třemi koupelnami. Městské materiály kladou vznik prvních lázniček přibližně do roku 1880. Rozdíl může souviset s tím, zda se za začátek považují první koupele, nebo pozdější rozvoj skutečného lázeňského provozu.
Za klíčovou osobnost dějin je považována pruská hraběnka Anna z Asseburgu. Roku 1885 začala ověřovat účinky zdejší rašeliny a právě podle ní se lázně označily jako Anenské. O tři roky později byly úředně uznány za léčivé a získaly právo používat název sirné slatinné lázně. Význam místa rychle rostl a v roce 1891 vznikl velký lázeňský dům ve švýcarském slohu. Jeho dvě křídla byla určena ke koupelím a toto základní uspořádání se podle lázeňských materiálů zachovalo dodnes.
Historický areál, který se proměňoval
Rozvoj pokračoval i ve 20. století. V Bažantnici byl na jeho začátku navrtán sirnoželezitý pramen, jenž v roce 1901 dostal jméno Anna-Mariánský. Dnešní pramen Vita se nachází právě v jeho místě. Rostoucí věhlas lázní se odrazil také v názvu města: 3. března 1905 bylo povoleno používat označení Lázně Bělohrad.
Do lázeňského obrazu postupně přibyly další stavby a zařízení. Roku 1936 byl dokončen hotel Grand, bývalý hotel U lázní se proměnil ve vodoléčebný a vyšetřovací ústav a v roce 1963 vznikla ve vile Esplanade léčebna pro děti a dorost zaměřená na onemocnění pohybového ústrojí. Lázně byly až do roku 1992 součástí lázní Poděbrady. Poté se osamostatnily jako akciová společnost a vrátily se k názvu Anenské slatinné lázně.
Slatina, procedury a pramen Vita
Základním přírodním zdrojem zůstává místní slatina. Lázně ji využívají zejména při procedurách zaměřených na regeneraci namáhaných tkání a také v kosmetické péči. Nabídka zahrnuje slatinné zábaly a obklady, koupele, hydroterapii, masáže, cvičení v bazénu nebo fyzioterapii. Konkrétní léčebný plán se stanovuje podle zdravotního stavu klienta.
Současná péče se soustředí především na pohybový aparát, lázeňská nabídka však zahrnuje také oblasti gynekologie, neurologie, onkologie a kožních onemocnění. Lázně přijímají klienty v rámci komplexní i příspěvkové péče a nabízejí rovněž samoplátecké pobyty, například krátký pobyt „Lázně na zkoušku“.
Novější kapitolou je pramen Vita, který vznikl v roce 2022 v místě historického pramene. Provozovatel jej popisuje jako hydrogeuhličitano-sodno-hořečnato-vápenatou minerální vodu a zdroj minerální vody i zřídelního plynu. Případné zdravotní účinky je však třeba chápat pouze v rámci lázeňské nabídky. Voda není určena k dlouhodobému užívání ani jako náhrada běžné pitné vody; opakované užívání je vhodné konzultovat s lékařem.
Bažantnice jako lázeňský park i cenná příroda
Na lázeňský areál navazuje Bělohradská bažantnice, přírodní památka o rozloze 46,86 hektaru. Dříve sloužila jako lovecký revír, později se proměnila v park pro odpočinek lázeňských hostů. Dnes v ní najdeme lesy, vlhké louky, mokřady, prameniště a tůně vzniklé po těžbě rašeliny. Žije zde mimo jiné kuňka ohnivá.
Procházka vede krajinou, která připomíná, proč zde lázně vznikly. Uprostřed bažantnice stojí upravený Annamariánský pramen v altánku s chrličem. Městské materiály zmiňují také Hraběnčino jezírko s ostrůvkem a kamenný smírčí kříž z roku 1787. V chráněném území je nutné držet se vyznačených cest, mít psy na vodítku, nerušit klid a netrhat rostliny. Zakázáno je také rozdělávání ohně a kempování.
Lázně, které žijí i dnes
Anenské slatinné lázně nejsou pouze historickou kulisou. Každoročně se zde konají kulturní a společenské akce; zahájení sezony v roce 2026 nabídlo koncerty, divadlo, sportovní aktivity, přednášky, regionální trh i komentované procházky Bažantnicí. Lázně zároveň představily předběžnou architektonickou studii pro lokality V Dubech a U Pardoubku. Nejde zatím o schválenou výstavbu, ale o podklad pro další veřejnou diskusi.
Pro jednodenní výlet se nabízí kombinace procházky kolem historických budov, seznámení s pramenem Vita podle aktuálních provozních pravidel a výpravy do Bažantnice. Lázeňský areál leží v Lázních Bělohrad v okrese Jičín; autobusové nádraží je přibližně 500 metrů od hotelu Grand a vlakové nádraží asi 1,3 kilometru od lázní. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální možnosti vstupu, dostupnost procedur i podmínky u pramene.