Lví hora patří k místům, která odmění spíše pozorného turistu než lovce širokých výhledů. Vrchol leží v severozápadní části katastru Horní Lipové, která je součástí obce Lipová-lázně, a dosahuje nadmořské výšky 1 040,1 metru. Většinu cesty obklopuje les a samotný vrchol je dnes převážně zarostlý. Zajímavost proto nespočívá v jediné vyhlídce, ale v celkovém charakteru klidného horského výstupu.
Z Horní Lipové přes lesní cesty a pěšiny
Nejpraktičtějším výchozím místem je Horní Lipová. Z obce vede značená trasa nejprve po zelené turistické značce k rozcestí Pod Kopřivným, odkud pokračuje po žluté. Podle toho, zda se počítá pouze cesta k vrcholu, nebo k navazujícímu hřebeni, vychází délka přibližně na 5 až 6 kilometrů jedním směrem.
Trasa střídá lesní komunikace s užšími pěšinami. V závěru je třeba počítat s náročnějšími úseky a stoupáním přes menší skalní výchozy. Nejde tedy o zcela nenáročnou procházku, přestože cesta nevede k žádné exponované skalní stěně. Za mokra, sněhu nebo námrazy může být postup citelně obtížnější. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální stav značení a lesních cest, protože v okolí mohou probíhat běžné pěstební či těžební práce.
Skály a zbytky přirozených bučin
Jedním z důvodů, proč se na Lví horu vydat, je proměnlivý charakter lesa. Na svazích se dochovaly fragmenty přirozeného bukového porostu s významnou květenou. Nejde o souvislý prales, ale o cenné zbytky původnější podoby zdejších hor, které se odlišují od rozsáhlejších hospodářských porostů.
Historicky zdejší lesy tvořily především jedlo-bukové porosty. Kolem hranice 1 000 metrů nad mořem se uplatňuje smrkovo-bukovo-jedlový vegetační stupeň. Buk se podle obecních podkladů na skladbě lesů podílí přibližně třiceti procenty, značná část porostů je však druhotně pozměněná. Při výstupu tak lze vnímat nejen převýšení, ale i rozdíly mezi běžným hospodářským lesem a místy, kde se přirozenější skladba zachovala alespoň v omezené míře.
V posledních stovkách metrů se objevují drobné skalní výchozy. Právě tady se horská cesta stává pestřejší a nabízí důvod zpomalit. Vrchol označuje kamenný patník a v okolí se nachází také naučné zastavení. Lví hora tak působí spíše jako nenápadný bod v lesním hřebeni než jako výrazný turistický cíl s vybudovaným zázemím.
Na hřeben přes Studený
Lví hora není nejvyšším bodem navazujícího hřebene. Po mělkém sedle pokračuje značená cesta k vrchu Studený, který dosahuje výšky 1 041,8 metru. Pro turisty, kteří nechtějí výlet ukončit u prvního cíle, jde o přirozené pokračování trasy.
Po žluté značce lze dále zamířit přes sedlo Tří studánek k útulně Mates a pokračovat směrem ke Smrku. Ten je s výškou 1 125,4 metru nejvyšším vrcholem Rychlebských hor. Z krátkého výstupu na Lví horu se tak může stát delší hřebenová túra, která spojí několik vrcholů a odlišných úseků horské krajiny.
Výlet pro ty, kdo hledají ticho
Na Lví hoře není vhodné očekávat jistý panoramatický výhled. Zarostlý vrchol nabízí především atmosféru horského lesa, drobné kameny, proměny bučin a pocit, že člověk vystoupil mimo hlavní proud návštěvníků. Právě to z ní dělá zajímavou alternativu k frekventovanějším výstupům v Rychlebských horách.
Výlet je určený pro pěší, kteří si chtějí všímat detailů a nevadí jim cesta bez výrazného cílového zázemí. Z Horní Lipové lze vyrazit jen k Lví hoře, případně trasu podle sil a podmínek prodloužit přes Studený až ke Smrku. Aktuální průchodnost je vhodné před odchodem ověřit v turistické mapě.