V Čeňovicích, místní části obce Teplýšovice na Benešovsku, se ukrývá památka, kolem které se snadno projede bez povšimnutí. Kaple svatého Jana Nepomuckého však při bližším pohledu nabídne mnohem víc než jen tradiční venkovské zastavení. Její drobný čtvercový půdorys doplňují zaoblená nároží, plastická výzdoba fasády a výrazná střešní věžička, díky nimž stavba působí osobitě i přes své malé rozměry.
Barokní půvab v malém měřítku
Přesný rok založení kaple není doložen. Památková dokumentace ji časově řadí do období od druhé poloviny 18. do první poloviny 19. století, tedy do doby, kdy v českých vesnicích vznikaly četné drobné sakrální stavby. Jejich úkolem nebylo konkurovat velkým kostelům, ale stát se přirozenou součástí každodenního života obce – místem modlitby, připomínkou světce i orientačním bodem v krajině.
Kaple v Čeňovicích stojí přibližně uprostřed obce, těsně vlevo od silnice ve směru od Teplýšovic. Umístění v poměrně příkrém svahu ještě zvýrazňuje její siluetu. Zděné průčelí pokrývá hladká štuková omítka se světle žlutým nátěrem a bílými ozdobnými prvky. Na fasádě jsou patrné lizény, profilované římsy i výrazně pojednaný sokl. Nejde o okázalou architekturu, ale o pečlivě komponovaný celek, ve kterém má své místo každý detail.
Věžička, která přitahuje pozornost
Stavba má čtvercový půdorys a její vnější rohy jsou zaoblené. Dvě malá obdélná okna na bočních průčelích propouštějí do interiéru jen omezené množství světla, což odpovídá intimnímu charakteru kaple. Vstup je obdélný, opatřený orámováním a novodobými dveřmi s prosklenými horními částmi.
Nejvýraznějším prvkem je zakončení stavby. Čtyřboká helmice s vypouklými stěnami přechází do polygonální lucerny a další menší helmice. Celek završuje kovový kříž. Právě tato vertikální část dodává kapli při pohledu z cesty slavnostnější výraz, než by návštěvník od tak malé stavby očekával. Střecha byla podle památkové dokumentace pobita plechem.
Interiér se světcem v nice
Uvnitř kapli uzavírá placková klenba. V jedné ze stěn se nachází nika s dřevěnou polychromovanou sochou svatého Jana Nepomuckého. Starší památkové hodnocení ji popisuje jako lidovou práci skromnější úrovně, její význam však nespočívá pouze v uměleckém provedení. Socha je důležitou součástí celkového vyznění místa a připomíná zasvěcení kaple patronovi zpovědního tajemství, mostů a vodních cest.
Pod nikou se dochoval štukový barokový ornament. I v tomto případě jde o detail, který ukazuje, že stavba nebyla zamýšlena jen jako utilitární přístřešek, ale jako důstojný prostor pro úctu ke světci. Interiér ovšem není podle dostupných údajů běžně pravidelně zpřístupněn, a při návštěvě je proto jisté především prohlédnutí vnější podoby kaple.
Obnova po letech vlhkosti
Důležitou kapitolou v novodobém příběhu památky se stal rok 2020. Kaple tehdy prošla celkovou obnovou, která řešila také dlouhodobý problém se vzlínající vlhkostí. Součástí prací byla nová obezdívka objektu, úprava bezprostředního okolí a opatření zaměřená na omezení dalšího poškozování stavby.
Obec Teplýšovice na opravu získala podporu z programu Ministerstva zemědělství určeného pro údržbu a obnovu kulturních prvků venkovské krajiny. Obecní zpravodaj v souvislosti s opravou uváděl náklady 347 tisíc korun. Obnova ukázala, že i malá kaple může vyžadovat podobně promyšlenou péči jako větší historický objekt. Právě drobné stavby přitom často dotvářejí charakter vesnic a krajiny nejvýrazněji.
Zastavení při cestě Benešovskem
Kaple svatého Jana Nepomuckého je vhodným cílem pro krátkou procházku Čeňovicemi nebo zastávkou při poznávání okolí Teplýšovic. Nachází se přibližně na souřadnicích 49.79348, 14.79367 a její poloha je dobře patrná při průjezdu obcí. Samostatná adresa ani číslo popisné u památky nejsou uváděny.
Návštěvník by měl počítat s tím, že kaple nemusí být volně přístupná zevnitř. Její hlavní hodnotou pro běžný výlet je proto architektura, zasazení do svahu a příběh citlivě obnovené drobné památky. V evidenci Národního památkového ústavu je vedena jako nemovitá kulturní památka s rejstříkovým číslem 14035/2-20. V Čeňovicích tak připomíná, že i zdánlivě nenápadné stavby mohou být důležitou součástí místní identity.