Jen málokteré místo v okolí Sázavy nabízí tak výrazné spojení několika historických vrstev jako Komorní Hrádek. Na ostrohu u Chocerad se tu připomíná zaniklý středověký hrad, renesanční šlechtické sídlo i rokoková kaple. Zámek dnes slouží jako školicí a společenské centrum Ministerstva obrany, a proto není běžně přístupný veřejnosti. Jeho okolí však stojí za návštěvu i tak.
Pod zámkem leží pozůstatky Čejchanova
Předchůdcem dnešního Komorního Hrádku byl hrad původně zvaný Hrádek, později známý jako Čejchanov nebo Čejchanův hrádek. První písemná zmínka se vztahuje k roku 1318, samotný vznik sídla však může být starší. Tradice jej spojuje s pány z Dubé, jistotu o přesném datu založení ale prameny neposkytují.
Na počátku 15. století hrad získal Jan Zúl z Ostředka. Za jeho držení se Čejchanov dostal do konfliktu s královskou mocí. Roku 1404 jej na příkaz Václava IV. oblehla zemská hotovost vedená Zbyňkem Zajícem z Házmburka. Hrad byl dobyt a následně rozbořen.
Archeologické stopy Čejchanova se nacházejí na ostrohu pod dnešním zámkem. Lokalita je chráněná jako zřícenina hradu a archeologické naleziště. Návštěvník zde neuvidí zachované palácové zdi ani výraznou věž, přesto má místo svou působivost: právě tady lze pochopit, že Komorní Hrádek nevznikl na prázdném místě, ale navázal na starší mocenské centrum.
Od hradu k renesančnímu sídlu
Po zániku Čejchanova vznikl na místě dnešního zámku nový hrad, v historických materiálech uváděný jako Veselé. Postaven byl roku 1412. Název Komorní Hrádek se podle obecních údajů používá od roku 1525, kdy sídlo získal Jaroslav ze Šelmberka, nejvyšší komoří českého království.
Rozhodující proměnu přineslo 16. století. Valdštejnové původní hrad přestavěli na reprezentativní renesanční zámek. Starší část má čtyřkřídlou dispozici kolem nádvoří a její fasády zdobí renesanční sgrafita. Právě tato výzdoba dává areálu charakter, který je zvenčí dobře rozpoznatelný, i když se návštěvník do interiérů běžně nedostane.
Na počátku 17. století přibyla západní trojkřídlá část. Od staršího jádra se odlišuje mimo jiné arkádovou chodbou a v jejích prostorách se dochovala bohatá štuková i malířská výzdoba. Zámek tak není pouze ukázkou jedné stavební etapy, ale vrstevnatým celkem, v němž se postupně promítaly potřeby i vkus jednotlivých majitelů.
Rokoková kaple se vrátila k životu
Nejpozoruhodnějším interiérům vévodí kaple Nejsvětější Trojice. Původně barokní prostor získal v roce 1758 výraznou rokokovou podobu. Proměnou prošla vnější i vnitřní výzdoba a rokokový charakter dostal také oltářní celek.
Kaple byla později poškozena v době, kdy zámek využívala armáda. Při obnově se podařilo znovu odhalit také původní dlažbu z červeného pískovce. Obnovený prostor byl znovu vysvěcen 15. února 2012 za účasti pražského arcibiskupa Dominika Duky. Dnes jsou v kapli tři raně barokní oltáře zapůjčené z kostela svatého Petra na Hrádku v Brandýse nad Labem.
Historii areálu doplňuje i nedaleká loretánská kaple v lese pod Vrážským vrchem. Založila ji roku 1765 kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Později byla přestavěna na neorenesanční mauzoleum.
Co si z návštěvy odnést
Komorní Hrádek přešel po roce 1945 do majetku státu a převzala jej československá armáda. Dnes jej spravuje Agentura profesního rozvoje a podpory aktivit Ministerstva obrany. Zámek proto nelze navštívit jako běžný turistický objekt. Příležitostí bývá především den otevřených dveří, obvykle pořádaný v rámci Dnů evropského dědictví; aktuální podmínky je vhodné před cestou ověřit.
Volnějším cílem je okolí archeologických pozůstatků Čejchanova. Ke zbytkům hradu lze podle obce dojít shora od silnice pěšinou podél oplocení zámeckého areálu, případně po stezce od železniční zastávky v Choceradech směrem na Hvězdonice. Je nutné respektovat oplocení, vojenský režim i památkovou ochranu naleziště. Výlet tak nabídne nejen pohled na renesanční zámek, ale také možnost sledovat, jak se během staletí měnilo jedno strategické místo nad Sázavou.