Jen málokterá plzeňská stavba v sobě spojuje tolik různých vrstev. Masné krámy vznikly jako středověká masná tržnice, později dostaly novogotickou podobu a ve druhé polovině 20. století se proměnily v moderní výstavní síň. Návštěvník tu proto neprochází pouze galerií, ale také pozoruhodným dokladem proměn města a jeho přístupu k historickému dědictví.
Středověká tržnice v srdci Plzně
Nejstarší písemná zmínka o plzeňských masných krámech pochází z 12. prosince 1338. Dnešní dochovaná budova byla podle údajů Západočeské galerie postavena roku 1392, na místě někdejšího městského parkánu. Patří tak k několika málo zachovaným stavbám svého druhu.
Původní objekt měl podélný půdorys trojlodí. Střední loď sloužila jako průchozí nákupní prostor a v bočních lodích se nacházely jednotlivé řeznické krámky. Maso se zde prodávalo nejméně do druhé světové války. Poté budova ztratila svou původní funkci a využívala se jako skladiště, což se postupně podepsalo na jejím stavu.
Gotické jádro, novogotická tvář
Podoba, kterou dnes návštěvníci vnímají, není čistě středověká. Z gotické etapy se dochoval především půdorys a část zdiva. Výraznou proměnou prošly Masné krámy v roce 1856, kdy byla střední část zvýšena a stavba získala bazilikální uspořádání. Fasádu doplnil obloučkový vlys a vysoké cimbuří, tedy prvky typické pro tehdejší novogotické pojetí.
Právě směs různých období je na budově zajímavá. Historické konstrukce připomínají původní tržnici, zatímco novější zásahy ukazují, jak se v 19. století měnil pohled na městskou architekturu a historický vzhled staveb.
Z demoličního výměru do galerie
V roce 1962 hrozilo Masným krámům zbourání. Chátrající objekt tehdy dostal demoliční výměr. O tři roky později však padlo rozhodnutí využít jej jako výstavní síň Západočeské galerie v Plzni. Následná rekonstrukce podle projektu architekta Františka Matějoviče probíhala v letech 1967 až 1971 a představovala citlivé spojení historického prostoru s potřebami moderního výstavnictví.
Při úpravách byly odstraněny téměř všechny novogotické prvky z 19. století. Na štítech zůstalo především charakteristické cimbuří. Boční lodě získaly horní denní osvětlení a původní příčné zdi nahradily prosklené vitríny. Výsledkem je světlý a velkorysý interiér, v němž vyniká trojlodní dispozice a přehledná práce s prostorem.
Výstavní síň byla slavnostně otevřena v březnu 1972 výstavou věnovanou Josefu Mánesovi a jeho rodině. Záchrana budovy tak dostala konkrétní smysl: namísto zániku začala sloužit umění a veřejnosti.
Umění, hudba i program pro veřejnost
Masné krámy dnes patří k hlavním výstavním prostorům Západočeské galerie. Konají se zde výstavy ze sbírek instituce, komentované prohlídky, přednášky, literární a filmové pořady i tvůrčí dílny. Tradici mají také nedělní hudební matiné, která do historického prostoru přinášejí další kulturní rozměr.
Sbírky galerie čítají více než deset tisíc předmětů a pokrývají období od 14. století po současnost. Výrazně je zastoupeno české umění 19. století, přelomu 19. a 20. století, česká moderna a kubismus. Program v Masných krámech se proto v čase proměňuje, zatímco samotná budova zůstává stálou součástí návštěvnického zážitku.
Tip pro návštěvu Plzně
Masné krámy najdete na adrese Pražská 18, v dolní části ulice poblíž Křižíkových sadů. Spolu s dalšími objekty Západočeské galerie tvoří důležitou součást historického centra města. Z hlavního vlakového i autobusového nádraží se lze přiblížit tramvají na zastávku Náměstí Republiky a pokračovat pěšky.
Výstavní síň bývá otevřena od úterý do neděle, konkrétní režim se však může měnit podle programu. Budova je bezbariérově přístupná; návštěvu vozíčkářům galerie doporučuje předem domluvit. Kdo chce spojit prohlídku s procházkou, může po návštěvě pokračovat historickým centrem nebo si odpočinout právě v sousedních Křižíkových sadech. Masné krámy tak nejsou jen místem, kam se chodí za výstavou, ale také působivou zastávkou při poznávání plzeňské historie.