Na levém břehu Berounky se mezi plzeňskou Bílou Horou a Druztovou vine trasa, která v necelých devíti kilometrech spojuje botaniku, historii i krajinu říčního údolí. Naučná stezka Po stopách Františka Malocha vede po žlutě značené turistické cestě a nabízí jeden z pozoruhodných výletů v dosahu Plzně. Není to však okruh: začíná u autobusové zastávky na Bílé Hoře a končí u Druztové, respektive v oblasti zříceniny Věžka. Na pěší průchod je dobré počítat přibližně se třemi až čtyřmi hodinami.
Stezka věnovaná plzeňskému botanikovi
Trasa připomíná Františka Malocha, učitele a badatele, který od roku 1896 systematicky zkoumal západní Čechy. Po sedmnácti letech práce své poznatky završil publikací Květena Plzeňska. Jeho herbáře čítaly více než 25 tisíc položek a mezi místa jeho výzkumu patřily také lokality Zábělá, Háj a Kamenný rybník.
Maloch měl k okolí Berounky osobní vztah. Na skalce nad řekou, kde rád pobýval, mu byla v roce 1951 odhalena pamětní deska. Později se toto místo stalo přírodní památkou Malochova skalka. Naučná stezka vznikla v roce 2003 a její příběh dnes připomíná jedenáct informačních zastavení.
Malochova skalka a svahy polesí Háj
Největší přírodní pozornost si zaslouží Malochova skalka, chráněné území o rozloze přibližně 1,46 hektaru. Předmětem ochrany je vzácná teplomilná květena, které vyhovují jižně orientované suché svahy. Právě tady je dobře patrný kontrast mezi vyhřátými stráněmi a vlhčím prostředím v blízkosti Berounky.
Stezka pokračuje polesím Háj, které společně s Malochovou skalkou leží v přírodním parku Horní Berounka. Na jaře a na začátku léta má výlet nejvýraznější botanickou atmosféru, protože kvetoucí vegetaci lze pozorovat přímo v okolí pěšiny. Hodit se může květinová příručka i fotoaparát, zároveň je ale důležité zůstávat na značené trase a respektovat chráněné území.
Od říčního údolí k pozůstatkům hradu
Přírodovědnou linku doplňuje historie zdejšího osídlení. Stezka míří kolem míst spojených s levobřežní částí údolí Berounky, včetně tvrze Roudná, a pokračuje směrem k Druztové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351.
Závěr výletu může patřit zřícenině hradu Věžka. Ta stojí na izolovaném kopci, který od okolí odděluje rokle. Dochovaly se části obvodové zdi, zbytky budov a skalní prostory. Podle obecních údajů nechal hrad s výraznou věží kolem roku 1300 vybudovat Ratmír z Chrástu. K lokalitě se přichází od západu od Druztové; ostatní svahy jsou příkré a skalnaté.
Výlet, který vyžaduje pozornost
Stezka bývá popisována jako nenáročný výlet, její charakter však není vhodné podcenit. Místy vede úzká pěšina nad strmými říčními svahy, a proto není určena pro kočárky, vozíčkáře ani cyklisty. Opatrnost je na místě také u dětí a při mokrém počasí. Pevná obuv, voda a svačina by měly patřit k základní výbavě.
Protože jde o trasu mezi dvěma body, je třeba předem promyslet návrat z cíle, případně vyrazit opačným směrem z Druztové. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální stav značení a pěšin. Město Plzeň k trase zveřejňuje mapku a informační brožuru. Výlet tak může začít na okraji města, ale postupně se promění v cestu krajinou, kde se potkává řeka, suché stráně, botanická paměť i středověké dědictví.