Na měšickém zámku se roku 1775 odehrála událost, která spojila aristokratické sídlo s nastupující moderní vědou. Josef Tadeáš Klinkoš zde instaloval hromosvod, tradičně označovaný za první hromosvod umístěný na stavbě v Čechách. Zařízení vycházelo z principu spojovaného s Benjaminem Franklinem a ukazuje, že zdejší šlechtické prostředí nesledovalo jen módu a reprezentaci, ale také technické novinky.
Přesnější je mluvit o prvním hromosvodu instalovaném na budově či jiné stavbě v českých zemích. Starší pokusy, včetně zařízení Prokopa Diviše, představovaly odlišný typ ochrany před bleskem. Měšický hromosvod tak stojí na významném místě v dějinách techniky, aniž by bylo nutné zjednodušovat složitý vývoj této vynálezecké oblasti.
Pozdní baroko podle Antonína Haffeneckera
Dnešní zámek vznikl na místě starší tvrze. Samotná novostavba se budovala v letech 1767 až 1775 podle plánů architekta Antonína Haffeneckera, jehož jméno se ve starších zápisech objevuje také v podobě Hoffenecker. Výsledkem je dvoupatrová trojkřídlá budova, která se čestným dvorem otevírá k severu.
Nešlo však o izolovaný reprezentativní dům. Měšice byly koncipovány jako rozsáhlý šlechtický areál, jehož urbanistická myšlenka se formovala už od 40. let 18. století. K zámku patřily hospodářské a správní budovy, park, ohradní zeď s branami, sklep i zahradní kasino. Celek tak spojoval každodenní provoz panství s okázalostí sídla určeného k reprezentaci.
Park, hospodářské zázemí a stopa šlechtického života
Součástí areálu je také zámecký park se sochami atlantů. Právě podobné prvky připomínají, že barokní a rokoková sídla nebyla jen místem bydlení. Měla působit jako promyšlené scénické světy, v nichž se architektura, zahrada, sochařská výzdoba i hospodářské zázemí podílely na obrazu moci a společenského postavení majitelů.
S Měšicemi souvisí také rod Nosticů, známý zájmem o vědu, umění, divadlo a mecenášství. Zámek tak lze vnímat nejen jako stavební památku, ale i jako připomínku prostředí, v němž se šlechtická reprezentace potkávala s kulturním a intelektuálním životem. Dochovaný areál dodnes zachovává urbanistickou stopu někdejšího sídla s parkem i hospodářským dvorem.
Po válce se role zámku změnila
Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a jeho využití se postupně proměnilo. Objekt sloužil školským a později zdravotnickým účelům. Zámecká knihovna a část původního vybavení byly zničeny nebo rozptýleny, takže dnešní podoba místa připomíná vedle barokní éry také složitý osud šlechtických sídel ve 20. století.
V červenci 1996 přešel zámek spolu s nemocnicí v rámci privatizace zdravotnických zařízení do vlastnictví obce Měšice. V areálu dnes působí Nemocnice Měšice – Centrum integrované onkologické péče. Historická stavba proto není běžným turistickým objektem s pravidelnou prohlídkovou trasou, ale zároveň zůstává živou součástí obce.
Co čekat při návštěvě Měšic
Zámek stojí v obci Měšice v okrese Praha-východ, severovýchodně od Prahy, na adrese Zámecká 1. Zvenčí lze vnímat jeho architektonickou kompozici a vztah k okolnímu areálu, avšak přístup do interiérů ani do všech částí parku není automatický. Případnou prohlídku je třeba předem ověřit u obce nebo provozovatele a při návštěvě respektovat režim zdravotnického zařízení.
Měšický zámek je proto zajímavým cílem hlavně pro ty, kdo rádi objevují méně známé památky s neobvyklým příběhem. Za jeho fasádou se potkává pozdní baroko, promyšlené šlechtické sídlo, dědictví rodu Nosticů i raná historie ochrany před bleskem. Právě tato kombinace dává areálu význam, který přesahuje jeho dnešní, na první pohled nenápadnou roli.