Na jihovýchodním okraji Kostelce nad Labem se zvedá návrší, které patří k nejvýraznějším místům města. Právě zde stojí kostel svatého Martina, původně gotická stavba z druhé poloviny 13. století. Jeho význam nespočívá jen ve stáří nebo v architektonických detailech. Kostel připomíná dobu, kdy se starší osídlení rozvíjelo právě v jeho okolí, zatímco dnešní město na labském ostrově vzniklo až později.
Od farního kostela ke hřbitovnímu areálu
Kostel svatého Martina byl pravděpodobně postaven jako farní svatyně. Odborné podklady zároveň připouštějí, že mohl vzniknout na místě ještě starší sakrální stavby. Jeho poloha na návrší nad labskou nivou nebyla náhodná: místo bylo dobře viditelné a přirozeně se stalo centrem starší části sídla.
V průběhu času se však těžiště Kostelce přesunulo jinam a kostel ztratil původní farní význam. Proměnil se ve hřbitovní kostel, kterým zůstal dodnes. Díky tomu se kolem něj dochoval také starší hřbitov a kompaktní areál, jenž působí jako samostatný historický celek na okraji města.
Gotický základ a pozdně gotická proměna
Dnešní podoba stavby je výsledkem několika stavebních etap. Z původního gotického období se dochoval základ kostela, výrazněji se však uplatňuje přestavba z doby pozdní gotiky. Tehdy vznikl trojlodní prostor s asymetricky umístěnými pilíři a také trojboký presbytář, tedy část určená pro hlavní oltář.
Pozornost si zaslouží především hrotitá okna s bohatými kružbami. Právě jejich členění patří k nejčitelnějším připomínkám pozdně gotického charakteru kostela. Presbytář a sakristie mají křížové žebrové klenby, zatímco trojlodí je plochostropé. Stavba tak v jediném prostoru spojuje různé architektonické přístupy a dobře ukazuje, jak se kostely v průběhu staletí měnily.
Ke kostelu patří také předsazená hranolová věž. Její dnešní západní část souvisí s barokními úpravami 18. století. Roku 1769 byla do interiéru vestavěna kruchta a zároveň byla postavena západní hranolová věž. Barokní zásahy tak doplnily starší gotickou stavbu o prvky, které ovlivňují její vzhled dodnes.
Areál, který stojí za pozornost
Samotný kostel nelze oddělit od jeho okolí. Památkově hodnotný areál tvoří také ohradní zeď se třemi branami, starší část hřbitova a barokní márnice z druhé poloviny 18. století. Celek doplňuje dlouhé přístupové schodiště zakončené pseudobarokní branou. Schodiště a brána pocházejí přibližně z roku 1894, kdy byl kostel také opraven.
Právě cesta ke kostelu patří k zážitku z návštěvy. Při stoupání se postupně odhaluje nejen stavba, ale i její vztah k okolní krajině. Kostel stojí na pohledově exponovaném místě a dodnes funguje jako výrazná urbanistická i krajinná dominanta. Ohradní zeď, brány a márnice navíc vytvářejí prostředí, v němž lze vnímat historii jako celek, nikoli jen prostřednictvím jediné budovy.
Interiér a méně známé kapitoly
Vnitřní vybavení kombinuje barokní a novogotické prvky. Hlavní oltář je uváděn jako novogotický, zatímco kazatelna pochází z roku 1702. Ani interiér proto nepůsobí jednotně podle jediného slohu; podobně jako samotná stavba je výsledkem postupných proměn.
Regionální prameny také uvádějí, že kostel v josefínské době sloužil jako skladiště střelného prachu. Tuto informaci je vhodné chápat jako sekundárně doložený údaj, nikoli jako hlavní jistotu při výkladu dějin stavby. I tak připomíná, že sakrální objekty někdy v průběhu dějin dostávaly zcela praktické a překvapivé využití.
Tip pro návštěvu Kostelce nad Labem
Kostel svatého Martina je nejlepší vnímat jako součást procházky po historickém Kostelci nad Labem. Navázat lze na návštěvu kostela svatého Víta, historického jádra města a dalších míst spojených s vývojem sídla. Zvenčí lze dobře sledovat vrstvení stavebních etap i podobu hřbitovního areálu. Případná prohlídka interiéru se může řídit aktuálním režimem kostela nebo hřbitova, proto není vhodné spoléhat na pevnou návštěvní dobu.