Jen málokteré české nádraží připomíná tak výrazně dobu, kdy železnice nebyla pouze prostředkem k cestě z jednoho města do druhého. Meziměstí leží na Broumovsku, nedaleko dnešní polské hranice, a jeho stanice byla od počátku navržena jako důležitý mezinárodní přechod. Když byla v roce 1875 uvedena do provozu, spojovala tehdejší Rakousko s Pruskem a měla odpovídat významu, který přeshraniční doprava pro celý region získávala.
Rozměrná budova pro hranici i železnici
Výpravní budova vznikla v souvislosti s budováním tratí z Chocně přes Meziměstí ke státní hranici a dále také z Meziměstí přes Broumov k hranici u Otovic. Její velikost nebyla samoúčelná. V objektu se počítalo se dvěma celními úřady, čekárnami pro cestující a se sídlem pruského dopravního úřadu.
Stanice tak představovala mnohem víc než místo, kde vlak zastaví a znovu se rozjede. Byla administrativní branou mezi dvěma státy, prostorem pro kontrolu zboží i cestujících a důležitým bodem na trase přes hornaté Broumovsko. Tehdejší název Meziměstí zněl Halbstadt; české pojmenování se prosadilo po vzniku Československa.
Železnice změnila celé město
Příchod železnice zásadně ovlivnil další vývoj Meziměstí. Městské historické materiály spojují železniční spojení s industrializací oblasti a rozvojem textilního průmyslu. Dráha umožnila rychlejší přepravu surovin i hotových výrobků a přispěla k tomu, že se z původně menšího sídla stal modernější průmyslový celek.
Význam stanice se v průběhu desetiletí proměňoval, její dopravní role však zůstávala výrazná. Meziměstím projížděly osobní vlaky, mezinárodní rychlíky i nákladní soupravy. V areálu se vystřídaly parní, elektrické, motorové a diesel-elektrické lokomotivy. Po zániku původní celní hranice se změnila politická situace, nikoli však skutečnost, že železnice zůstala důležitou součástí místní infrastruktury.
Kolejiště ve tvaru trojúhelníku
Zajímavost nádraží nespočívá jen v hlavní budově. Kolejiště má trojúhelníkové uspořádání a uprostřed se nachází depo. Takové řešení souviselo s potřebami rozvětveného železničního uzlu, v němž se potkávaly směry od Mieroszówa, od Broumova a od vnitrozemí.
Regionální popisy uvádějí, že celý staniční prostor od směru Mieroszów k broumovské větvi měří více než dva kilometry. Údaj je třeba chápat jako orientační charakteristiku rozlehlosti areálu, přesto dobře vystihuje, proč Meziměstí dlouho nepůsobilo jako běžná lokální zastávka.
Součástí železničního zázemí je také dochovaný věžový vodojem. Specializované údaje jej spojují s typovými stavbami společnosti StEG a začátkem provozu stanice v červenci 1875. Vodojemy tohoto typu zajišťovaly vodu pro parní lokomotivy a dnes připomínají technickou stránku železničního provozu, která bývá při návštěvě nádraží snadno přehlédnuta.
Historická stavba s novým využitím
Meziměstské nádraží nezůstalo uzavřenou kulisou minulosti. Centrální část výpravní budovy dnes podle regionálních turistických informací slouží také jako divadlo a tělocvična. Jde o pozoruhodný příklad toho, jak lze velkou dopravní stavbu využít i poté, co ztratí část své původní funkce.
Je přitom důležité rozlišovat mezi někdejší pohraniční a celní funkcí a dnešním provozem. Stanice není opuštěným reliktem: stále slouží vnitrostátní osobní dopravě. České dráhy ji vedou na trati 027 Starkoč–Broumov; ve starších turistických materiálech se lze setkat s označením 026, které souvisí s jiným nebo historickým systémem značení.
Co při návštěvě čekat
Nádraží se nachází na adrese 5. května 102 v Meziměstí a při běžném provozu je přístupné cestujícím. K dispozici je vnitrostátní pokladna, čekárna, bezbariérový vstup do budovy, bezbariérové WC a přístup alespoň na jedno bezbariérové nástupiště. Konkrétní provozní hodiny je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit.
Celý areál je nejlepší vnímat především zvenčí a s ohledem na probíhající železniční provoz. Pravidelné komentované prohlídky celé budovy ani volný vstup do všech provozních částí nejsou potvrzeny. Návštěvu lze spojit s výpravou do Broumovských stěn, Javořích hor, Adršpašsko-teplických skal nebo k rozhledně na Ruprechtickém Špičáku.
Meziměstské nádraží tak nabízí neobvyklý pohled na českou železniční historii: jako místo, kde se potkaly státní hranice, průmysl, každodenní cestování i technické stavitelství. Jeho význam dnes už neurčuje celní provoz, ale zachovaný areál a příběh proměny, který je v krajině Broumovska stále dobře čitelný.