Neobvyklým „zahradníkem“ budoucí krajiny u jezera Milada mají být velcí býložravci. Záměr Divoká Milada počítá se zubry, pratury a divokými koňmi, jejichž pastva by pomáhala udržovat různorodé prostředí pro ptáky, mokřady, louky i dřeviny. Nejde však o další zoologickou zahradu ani o místo, kde by už dnes tato zvířata žila. Projekt je ve fázi přípravy a jeho cílem je navázat na rekultivaci bývalého lomu přírodě bližším způsobem.
Od zatopeného lomu k živé krajině
Jezero Milada vzniklo zatopením zbytkové jámy lomu Chabařovice. Těžba skončila v roce 1997, napouštění jezera začalo 15. června 2001 a dokončeno bylo 8. srpna 2010. Veřejnosti se území otevřelo v roce 2015. Samotná vodní plocha má přibližně 252 hektarů, někdejší lom však proměnil mnohem širší krajinu a jeho vznik znamenal také zánik několika obcí.
Po technické rekultivaci může přicházet další kapitola: podpora procesů, které krajinu utvářejí přirozeněji. Právě na této myšlence stojí Divoká Milada. Pastva velkých kopytníků může pomáhat udržovat pestrou mozaiku stanovišť místo toho, aby celé území postupně získalo jednotný charakter. Projekt tak propojuje ochranu přírody s výzkumem a šetrným poznáváním místa.
Dvě části s odlišnou rolí
Plán počítá s rozdílným využitím severní a jižní části širšího území kolem jezera. Severní část má být zaměřena na člověka a bez velkých zvířat, zatímco v jižní mají hrát hlavní roli býložravci. Neznamená to, že by se měla vodní plocha jezera rozdělit na dvě poloviny. Jde o koncepci okolní krajiny, jejíž konkrétní podoba a pravidla přístupu se mohou v dalších fázích přípravy upřesňovat.
Iniciátorem záměru je Zoo Ústí nad Labem. Na přípravě se mají podílet také odborné instituce, mezi nimi Biologické centrum Akademie věd ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Univerzita J. E. Purkyně a Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Významnou součástí vize je vedle obnovy přírody také vzdělávání a studium toho, jak se ekosystémy v posttěžební krajině vyvíjejí.
Co se plánuje a co zatím platí
Harmonogram zveřejněný k projektu počítá s koncepční vizí pro roky 2024 až 2025 a žádostí o dotaci v letech 2025 až 2026. Následovat by měla studie proveditelnosti v roce 2027 a projektová dokumentace v letech 2028 až 2029. Realizace se předpokládá v období 2029 až 2032. Jde o plánovaný postup, nikoli o potvrzení, že jednotlivé kroky už byly dokončeny; termíny, financování i konečná podoba se mohou změnit.
Už dnes je okolí Milady oblíbené pro běh, cyklistiku a vodní sporty. Tyto možnosti patří k současnému areálu a nelze je automaticky zaměňovat za nabídku budoucí Divoké Milady. Projektová vize mluví také o poznávání přírody a bezpečném setkávání návštěvníků se zvířaty, konkrétní návštěvnický režim ale bude záviset na další přípravě.
Na procházku z Chabařovic
Dobrou cestou, jak si proměnu krajiny přiblížit už nyní, je naučná stezka jezera Milada. Začíná na Husově náměstí v Chabařovicích a vede kolem někdejší těžební jámy Černé Máry. Nabízí výhledy na jezero i České středohoří a celý okruh zpět do města měří přibližně 3,5 kilometru. Stezka vznikla na podzim 2013 a připomíná historii těžby na Chabařovicku i její dopady na krajinu a místní obyvatele.
Milada tak není jen vodní plochou pro letní odpočinek. Je také místem, kde lze sledovat, jak se území po těžbě proměňuje a jaké různé představy o jeho budoucnosti se zde potkávají. Před cestou je vhodné ověřit aktuální informace o přístupu do jednotlivých částí okolí jezera.