Jen málokterá pražská budova v sobě spojuje tolik různých vrstev moderních dějin jako někdejší Federální shromáždění. Dnešní Nová budova Národního muzea stojí u Václavského náměstí naproti historické muzejní budově a na první pohled zaujme odvážnou modernistickou konstrukcí. Pro příběh Václava Havla je však důležitá především tím, že se zde po jeho prezidentské volbě odehrála část ústavního aktu.
Havel byl zvolen jinde, slib složil zde
Václav Havel byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa společnou schůzí obou sněmoven Federálního shromáždění. Samotné hlasování se uskutečnilo ve Vladislavském sále Pražského hradu, nikoli v této budově. S někdejším parlamentem je ale událost pevně spojena: právě jeho instituce Havla zvolila a po oznámení výsledku zde nově zvolený prezident složil ústavní slib.
Parlamentní sál tak připomíná symbolický přechod od disidentského prostředí k nejvyšší státní funkci. Havel se do budovy vracel také jako prezident. Dne 29. června 1990 zde vystoupil před společnou schůzí obou sněmoven po prvních svobodných volbách. Další jeho parlamentní projevy z prezidentského období dokládají, že nešlo jen o jednorázovou kulisu převratných dnů, ale o místo jeho přímého politického působení.
Od burzy k domu nad domem
Historie objektu začala ještě před vznikem parlamentu. Původní budova Pražské burzy peněžní a zbožní vznikla podle návrhu architekta Jaroslava Rösslera a dokončena byla v roce 1938. Od roku 1946 sloužila potřebám Národního shromáždění Československé republiky.
Rozsáhlá přestavba v letech 1966 až 1974 proměnila někdejší burzovní palác v jednu z nejvýraznějších staveb poválečné Prahy. Architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht nad původní objekt umístili další dvoupodlažní konstrukci nesenou čtyřmi štíhlými sloupy. Prager tento princip označoval jako dům nad domem. Výsledkem je výrazný kontrast mezi historickým základem a moderní skleněnou nástavbou.
Po vzniku federace v roce 1968 se změnilo také vnitřní využití stavby. Z prostoru původně zamýšleného jako výstavní síň vznikl sál Sněmovny národů Federálního shromáždění. Federální parlament v objektu působil do počátku 90. let, kdy se politické instituce přesunuly jinam.
Architektura, která vypráví i beze slov
Budova stojí za návštěvu i pro ty, které politické dějiny běžně tolik nelákají. Její zavěšená skleněná fasáda patřila podle odborného architektonického zdroje ve své době k největším konstrukcím tohoto druhu na světě. Stavba navíc vznikala jako celek, v němž měla důležité místo výtvarná výzdoba.
V okolí lze spatřit několik pozoruhodných děl. Před budovou stojí téměř třicet metrů vysoký Palachův pylon, který navrhl Karel Prager v roce 1968. Původně měl nést plastiku Plamen od Miloslava Chlupáče, dnešní podobu připomínající Jana Palacha však získal až v roce 2020. Před Novou budovou je také kopie sousoší Nový věk od Vincence Makovského, vytvořeného pro československý pavilon na Expo 1958 v Bruselu. Na střeše pak zůstává kovová kompozice Mobil od Jiřího Nováka, dnes již bez pohybu.
Osud uměleckých děl zároveň připomíná atmosféru normalizace. Některé práce byly po srpnu 1968 odstraněny nebo se do interiéru vůbec nedostaly, protože jejich autoři se stali politicky nepřijatelnými. Architektura tak není oddělená od dějin, které se v budově odehrávaly.
Tři proměny jedné pražské adresy
Po zániku Federálního shromáždění objekt od roku 1994 využívala rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Do správy Národního muzea přešel v roce 2009. Dnes je součástí Muzejního komplexu a v bývalém prostoru Sněmovny národů se nachází expozice Dějiny 20. století.
Návštěvníci v ní procházejí českými moderními dějinami od první světové války až po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Dobové byty, zákopy, prvorepublikový koloniál i audiovizuální přehled zásadních událostí pomáhají zasadit Havlovu éru do širšího příběhu země. Od roku 2019 jsou obě budovy Národního muzea propojeny podzemní chodbou s multimediální expozicí Momenty dějin.
Jak místo navštívit
Nová budova Národního muzea se nachází na Václavském náměstí a je součástí muzejního komplexu. Praktické údaje, otevírací dobu i přístupnost jednotlivých expozic je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit. Budova je bezbariérově přístupná a nabízí také zázemí pro rodiny s dětmi.
Samostatné komentované prohlídky architektury a historie se pro jednotlivce objevují především v rámci doprovodných akcí; skupiny si mohou prohlídku objednat předem. Zajímavým termínem bude také komentovaná vycházka Devadesátiny Václava Havla, plánovaná na 3. října 2026 u příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Bývalé Federální shromáždění v ní může být první zastávkou na trase po místech spojených s Havlovým životem, rodinou a odkazem.