Na zámku v Mnichově Hradišti se v roce 1833 potkali rakouský císař František, ruský car Mikuláš a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Jedna z posledních schůzek Svaté aliance připomíná, že toto město nebylo jen poklidným sídlem na okraji Českého ráje, ale také místem, kde se na chvíli protínaly evropské dějiny. Dnes je především příjemným cílem jednodenního výletu a výchozím bodem do skalnaté krajiny nad Jizerou.
Z městečka cisterciáků k valdštejnskému panství
Nejstarší písemná zmínka o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279. Město vzniklo ve 13. století jako poddanské městečko cisterciáků z nedalekého kláštera Hradiště nad Jizerou. Jeho začátky však nebyly klidné. Klášter i městečko v roce 1420 vypálili husité a další pohromu přinesl rok 1468, kdy Mnichovo Hradiště napadli lužiští žoldnéři.
Výraznou stopu v dějinách panství zanechal Václav Budovec z Budova. Na začátku 17. století nechal vybudovat reprezentativní renesanční zámek, po porážce stavovského povstání byl však roku 1621 popraven a jeho majetek připadl koruně. Konfiskované panství následně získal Albrecht z Valdštejna, který je roku 1627 postoupil svému příbuznému Maxmiliánovi z Valdštejna. Rod pak zdejší zámek držel až do roku 1946.
Barokní zámek, který stojí za samostatnou návštěvu
Dnešní podoba areálu vznikla především za Arnošta Josefa z Valdštejna. Renesanční sídlo bylo na přelomu 17. a 18. století přestavěno ve vrcholně barokním stylu. Na proměně se podíleli stavitelé Marco Antonio Canevalle a M. Raimondi. Později přibyly také konírny, jízdárna, kočárovna a sala terrena, takže zámek získal podobu velkorysého šlechtického areálu.
Prohlídka dnes může nabídnout několik různých pohledů na jeho minulost. Jeden okruh vede valdštejnskými interiéry, další představuje zámecké divadlo a třetí kostel Tří králů s kaplí svaté Anny a lapidáriem barokních soch. Zámecké divadlo vzniklo vestavěním do hlavního barokního sálu právě při příležitosti setkání evropských panovníků v roce 1833. Nejde tedy jen o architektonickou kuriozitu, ale o prostor spojený s významnou událostí evropských dějin.
Zámecký park bývá přístupný samostatně a nabízí klidnější část návštěvy. Režim se mění podle sezony, stejně jako dostupnost jednotlivých okruhů, proto je dobré před cestou ověřit aktuální informace. Vstupenky se pořizují v centrální pokladně hlavní budovy nebo online. Parkoviště leží přibližně 400 metrů od hlavního vstupu podél zámecké zdi.
Historické centrum na procházku
Mnichovo Hradiště není pouze zámek. Jeho centrum je městskou památkovou zónou, ve které se dochovaly historické měšťanské domy i další připomínky vývoje města. Pozornost si zaslouží novorenesanční radnice a kostel svatého Jakuba. Při procházce lze vnímat také barokní prvky spojené s valdštejnskou érou, která ovlivnila podobu města i jeho okolí.
Výhodou je kompaktní charakter města. Návštěvu zámku lze spojit s procházkou centrem, posezením a teprve potom se vydat dál za přírodou. Mnichovo Hradiště tak funguje jako místo, kde se historie nemusí oddělovat od výletu v krajině.
Brána k Valečovu, Drábským světničkám a Jizeře
Jen nedaleko začíná svět Českého ráje s pískovcovými skalami, lesy a výhledy. Z Mnichova Hradiště se dá plánovat výlet ke zřícenině Valečov, k Drábským světničkám nebo do Příhrazských skal. Okolí je vhodné pro pěší i cyklistické výpravy a nabízí několik rozdílných podob krajiny: od lesních cest přes skalní útvary až po otevřené pohledy do údolí.
Zajímavým cílem je také zřícenina Zásadka na skalním ostrohu nad Jizerou. Jejími držiteli byli mimo jiné Jiří z Poděbrad, Albrecht z Valdštejna a Václav Budovec z Budova. Z ostrohu se otevírá výhled na údolí Jizery a Mohelnici, takže návštěva dobře doplňuje valdštejnský příběh, který začíná přímo v Mnichově Hradišti.
Na jednodenní výlet se tak nabízí přirozené pořadí: dopoledne věnovat zámku a historickému centru, odpoledne vyrazit do skal nebo k některé z okolních zřícenin. Mnichovo Hradiště díky tomu není jen zastávkou u jedné památky, ale praktickou základnou pro poznávání severní části Středočeského kraje a blízkého Českého ráje.