Řeka Morava tu není rovnou vodní linií sevřenou mezi hrázemi. Pod Litovlí se rozlévá do meandrů, větví se, obtéká ostrovy a místy vytváří trvalá i periodická ramena. Právě tento přirozeně se vyvíjející úsek chrání Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy, jedna z nejcennějších částí CHKO Litovelské Pomoraví.
Rezervace byla vyhlášena v roce 1990 a podle údajů ochrany přírody má rozlohu 65,1626 hektaru. Zasahuje do katastrů několika obcí, mimo jiné Horky nad Moravou, Hynkova, Lhoty nad Moravou, Nákla, Pňovic, Rozvadovic, Střeně a Unčovic. Pro návštěvníky je důležitým nástupním místem právě Horka nad Moravou, ležící přibližně šest kilometrů severozápadně od Olomouce.
Řeka jako živý organismus
Největší zajímavostí rezervace není jednotlivá vyhlídka ani jedna výrazná stavba, ale samotný proces, který se v krajině odehrává. Morava podemílá vnější, náporové břehy, na jiných místech ukládá písek a štěrk. Tím postupně mění své koryto, posouvá meandry a může oddělovat nová ramena nebo ostrovy.
Výsledkem je složitá síť vodních toků, slepých ramen, mokřadů a lužních porostů. Odborně se takovému uspořádání říká anastomózní říční systém. Jednoduše řečeno jde o vnitrozemskou říční deltu, která vzniká daleko od mořského pobřeží. V české krajině je podobně zachovalý úsek neregulované nížinné řeky mimořádně cenný.
Výlet bez velkého převýšení
Ramena řeky Moravy jsou vhodným cílem pro ty, kdo chtějí poznávat přírodu spíše pohodovým tempem než při náročném výšlapu. Krajina Litovelského Pomoraví je převážně rovinatá a nabízí kombinaci lesních cest, luk, tůní a vodních ramen. Pohybovat se lze po značených turistických a cykloturistických trasách, které návštěvníka vedou citlivěji zpřístupněnými částmi území.
Praktickým způsobem, jak si oblast prohlédnout, je naučná cyklotrasa Luhy Litovelského Pomoraví. Začíná v Horce nad Moravou, měří 17 kilometrů a vede převážně po lesních asfaltových cestách. Na zastaveních přibližuje mimo jiné říční ramena a selské hráze, tedy prvky, které pomáhají porozumět zdejší krajině i vztahu člověka k vodě. Trasa je hodnocena jako lehká a Horka je dostupná také městskou hromadnou dopravou a vlakem.
Mokřady potřebují přirozenou vodu
Říční ramena nejsou jen působivou kulisou pro výlet. Spolu s nivou vytvářejí podmínky pro lužní lesy, mokřady, louky a tůně. Právě pravidelné kolísání vody a občasné rozlivy udržují mozaiku různých stanovišť. Mokřadní část Litovelského Pomoraví má význam i v celoevropském měřítku a je spojena s Ramsarskou úmluvou na ochranu významných mokřadů.
Pro fotografování a pozorování proměn nivy může být zajímavé období po jarních záplavách. Voda tehdy zanechává v krajině nové tůně a podmáčená místa, zatímco lužní porosty se probouzejí k životu. Konkrétní podoba území se však mění podle počasí a vodního režimu, takže každý výlet může nabídnout trochu jiný obraz řeky.
Ohleduplně mezi rameny
Rezervace je cenná právě proto, že se zde přírodní procesy mohou do značné míry odehrávat nerušeně. Návštěvníci by proto měli zůstávat na cestách a respektovat případná omezení vstupu. Pes patří pod kontrolu, aby nerušil živočichy ani nepoškozoval vegetaci. Táboření, rozdělávání ohňů a jízda motorovými vozidly mimo vyhrazená místa nejsou v krajině chráněné oblasti volnou možností.
Území lze poznávat také z vodní hladiny. Při vodáckém průjezdu je nutné držet se vyznačených cest a vystupovat jen na doporučených místech. Na štěrkopískové náplavy není vhodné vstupovat, protože mohou sloužit jako hnízdiště citlivých druhů ptáků. Hlavní tok Moravy může být z hlediska bezpečnosti náročnější; obecně snazší bývá splouvání bočních ramen Malá Voda a Mlýnský potok. Před cestou je však potřeba ověřit aktuální stav vody, průjezdnost a podmínky u Správy CHKO.
Ramena řeky Moravy tak nabízejí vzácnou možnost vidět nížinnou řeku nikoli jako hotovou kulisu, ale jako krajinu v neustálém pohybu. Stačí kolo, pohodlné boty nebo loď a trochu respektu k místu, které si svou podobu stále vytváří samo.