Ve skalách pod severní částí Ptačích kup působí Mützelův obrázek nenápadně. Plechová schránka se stříškou ukrývá mariánský motiv a pod ní visí tabulka připomínající událost z léta roku 1866. Právě tady měl být během obchůzky hejnického revíru postřelen hajný Ferdinand Mützel. Kdo se v Jizerských horách vydá po hřebeni za výhledy, může se u této drobné památky zastavit a na chvíli vnímat krajinu i jako místo lidské paměti.
Výstřely v lese a zraněný hajný
Událost známe především z pozdější vzpomínky adjunkta Antona Michlera, zaznamenané v roce 1925. Podle ní trojice lesníků při obchůzce nejprve zaslechla výstřely. V lese pak narazila na vnitřnosti ze dvou kusů vysoké zvěře, což považovala za jasnou stopu pytláctví.
Následné střetnutí mělo pro Ferdinanda Mützela tragický průběh. Podle Michlerova líčení jej střela zasáhla do krku a ruky. Hajný však útok přežil a později se vrátil ke své službě. Vyprávění, že krátce po postřelení zemřel, se podle pozdějšího zpracování příběhu nezakládá na skutečnosti. Mützel zemřel až 19. ledna 1878 v Machníně, ve věku 46 let, na plicní tuberkulózu. Pytláky se podle dostupných podkladů nikdy nepodařilo vypátrat.
Ferdinand Mützel se narodil 6. ledna 1832 v Kunraticích u Frýdlantu. Do lesnické služby nastoupil v roce 1851 a během kariéry působil mimo jiné v Hanychově, Liberci, Ruprechticích a Hejnicích. Mützelův obrázek tak připomíná konkrétního člověka, nikoli jen obecnou pověst o dávných konfliktech mezi lesníky a pytláky.
Obrázek, který několikrát zmizel a znovu se vrátil
Historie památky není totožná s historií samotného útoku. Není spolehlivě doloženo, kdo první obrázek vytvořil ani kdy se ve skalním výklenku objevil. Podle dochovaných podkladů však od počátku šlo o plechovou tabulku se stříškou a mariánským motivem.
Horské počasí se na její podobě opakovaně podepsalo. Poškozený obrázek našel v roce 1949 Karel Lutz. Po renovaci v libereckém muzeu jej společně s Miloslavem Nevrlým 12. června 1961 vrátil na původní místo. Další opravy následovaly například v letech 1979, 1984 a v polovině 90. let. Na různých verzích se podíleli také Dietmar Lauer, Helena Sobková, Jindřich Hippman nebo Miloslav Lejsek. Jedna z podob byla v roce 1986 ošetřena ochranným lakem.
Zvláštní kapitolu přinesl rok 2009. Původní obrázek byl kvůli drsným podmínkám sejmut už o dva roky dříve a při obnově vznikly nezávisle na sobě dvě nové verze. Jednu z nich dopravil Andreas Prescher z německého Großschönau na běžkách z Nové Louky a 4. dubna 2009 ji instaloval pod Ptačími kupami. Spolek Patron ji však v červnu téhož roku nahradil obrázkem od Miroslava Bičiště staršího.
Prescherova verze se později vydala na vlastní cestu. Po úpravě a doplnění textu byla v listopadu 2011 použita jako památka hajného Valentina Fiedlera v Lužických horách. Ten byl zastřelen pytláky v únoru 1933 u osady Mlýny. Jeden obrázek tak symbolicky propojil dvě pohraniční horské krajiny a dva příběhy mužů, kteří zahynuli při ochraně lesa.
Ptačí kupy nejsou jen zastávkou u pomníčku
Nejnovější dohledaná obnova Mützelova obrázku proběhla na jaře 2023. Oprava se týkala především kastlíku, v němž je obraz uložen, a spodní tabulky s nápisem. O drobné památky v jizerskohorské krajině dlouhodobě pečuje Spolek Patron, který je vyhledává, dokumentuje a podle možností opravuje.
Samotné Ptačí kupy nabízejí mnohem víc než krátké zastavení u tabulky. Skalnatý masiv s vrcholem kolem 1013 metrů leží v přírodní rezervaci stejného jména, vyhlášené poprvé v roce 1960. Chráněné území o rozloze přibližně 11,8 hektaru chrání horské porosty, květenu i výrazné žulové útvary modelované mrazovým zvětráváním.
Z vrcholových skal se otevírají výhledy na Frýdlantsko, západní Jizerské hory, vodní nádrž na Černé Nise a Ještědský hřbet. Při dobrých podmínkách lze výlet spojit s přechodem k Holubníku, jehož vrchol leží přibližně ve výšce 1071 metrů, případně pokračovat směrem k Nové Louce, Hřebínku, Velkému Štolpichu nebo Krásné Maří.
Výlet po hřebeni vyžaduje respekt
Nejčastější přístup vede po červeně značené hřebenové trase z Nové Louky přes Hřebínek a Ptačí kupy k Holubníku. Delší možnost představuje cesta z Ferdinandova přes vodopád Velkého Štolpichu a Krásnou Maří. Okolí skal je místy kamenité a za mokra, námrazy nebo sněhu kluzké. V zimě je proto třeba počítat s horší orientací i náročnějším sestupem.
Ptačí kupy leží v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zároveň v přírodní rezervaci. Návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách, nerozdělávat oheň ani netábořit mimo vyhrazená místa a k obrázku se chovat stejně ohleduplně jako k okolní přírodě. Mützelův obrázek je malý, ale jeho příběh se do horské krajiny vešel překvapivě pevně.