Čtyři křídla, arkády, kaple a park nad řekou. Náměšťský zámek působí jako celek, který se za staletí proměňoval, ale neztratil svou základní podobu. Na místě dnešního sídla stával středověký hrad, jehož vznik se obvykle klade přibližně do doby kolem roku 1220. První uváděná písemná zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, její přesná historická hodnota však není zcela jistá.
Z hradu vzniklo renesanční sídlo
Rozhodující proměna přišla ve druhé polovině 16. století. Páni ze Žerotína nechali původní hrad přestavět na reprezentativní čtyřkřídlý zámek. Oficiální historie zámku uvádí léta 1565 až 1578. Nové sídlo dostalo uzavřené arkádové nádvoří a podobu odpovídající ambicím významného moravského rodu.
Renesanční architektura je v Náměšti pozoruhodná především svou celistvostí. Nádvoří, kaple, předzámčí zvané Vlašský dvůr, anglický park i menší francouzská zahrada vytvářejí jeden promyšlený areál. Pozdější barokní a novější úpravy zde renesanční základ nepřekryly, ale doplnily.
Interiéry od tapisérií po prezidentskou pracovnu
Nejčastější prohlídkový okruh vede reprezentačními prostory prvního patra. Návštěvníci při něm zavítají do zámecké kaple, na arkádové nádvoří, do knihovny i do místností spojených s poválečnou historií objektu. Součástí trasy je také někdejší prezidentská pracovna a expozice stolování.
Kaple zaujme barokním mobiliářem, zatímco knihovna kombinuje rozsáhlý knižní fond se štukovou klenbou a freskovou výzdobou. Právě její prostor dodnes slouží hudbě a patří k oblíbeným místům pro koncerty. Výraznou součástí zámku je také sbírka tapisérií. Zahrnuje díla belgických a francouzských dílen od poloviny 16. do poloviny 19. století. Mezi novější přírůstky patří tapisérie s příběhem Athény a Arachné ze 17. století.
Dva další okruhy ukazují méně formální stránku šlechtického života. Apartmán hraběte Haugwitze představuje osm místností včetně hudebního salónu, pracovny, jídelny, klubového a kulečníkového salónu nebo koupelny. Nejvyšší podlaží pak ukrývá královský a dětský apartmán. První sloužil významným hostům, druhý dětem posledních majitelů.
Haugwitzové proměnili zámek v hudební centrum
Rod Haugwitzů získal panství v roce 1752 a držel je až do konce druhé světové války. Nejvýraznější hudební kapitolu napsal Jindřich Vilém III. Haugwitz. Po převzetí správy panství v roce 1794 začal budovat rozsáhlý zámecký hudební soubor.
Ve 30. letech 19. století měla kapela více než třicet instrumentalistů. Sbor tvořilo devět sólistů a 24 sboristů. Nešlo přitom jen o profesionály z velkých měst. Mnozí hudebníci pracovali přímo na zámku, další přicházeli z řad kantorů a muzikantů z okolních obcí.
Haugwitz shromáždil také sbírku více než 1 400 skladeb. Výjimečné místo v ní měl Georg Friedrich Händel, jehož díla hrabě upravoval pro možnosti vlastního souboru a některá libreta překládal. Udržoval kontakty s vídeňským hudebním prostředím a znal se mimo jiné s Antoniem Salierim a Christophem Willibaldem Gluckem. Podle materiálů zámku Salieri Haugwitzovi věnoval Requiem, které pak zaznělo v náměšťské kapli.
Od letního sídla prezidenta k živé kultuře
Po konfiskaci majetku na základě poválečných dekretů přešel zámek do státní správy. V letech 1946 a 1947 byl upraven jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše na Moravě. Prezident zde pobýval jen krátce, přesto tato epizoda zůstala v dějinách zámku viditelná a připomíná ji i prohlídková trasa.
Od roku 2003 o památku pečuje Národní památkový ústav. Zámek byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou a jeho hudební minulost dnes není pouze historickou vzpomínkou. Konají se zde koncerty festivalu Concentus Moraviae, Folkové prázdniny, mistrovské kurzy Moravian Masterclass i tradiční zámecké a adventní koncerty.
V sezoně 2026 se k prohlídkám přidává výstava Haugwitzové na cestách. Představuje putování posledních tří generací rodu po Evropě i v Orientu prostřednictvím map, fotografií, účtů, dokumentů a suvenýrů. Výstava je začleněna do všech tří okruhů a podle plánů potrvá od 2. června do 1. listopadu 2026. Na 26. září je naplánován také 35. Zámecký koncert v knihovně, tentokrát s Českým hornovým sborem pod vedením Radka Baboráka.
Výlet, který spojí památku s krajinou
Náměšť nad Oslavou nabízí víc než hodinovou prohlídku historických místností. Po návštěvě interiérů stojí za to projít park, sestoupit k řece a vnímat zámek z odstupu. Autem se k němu dostanete přibližně devět kilometrů od dálnice D1, parkoviště u silnice II/399 je zdarma. Zámek leží také asi dva kilometry od vlakového a autobusového nádraží. Aktuální termíny prohlídek a koncertů je vhodné před cestou ověřit, protože se během sezony mění.