Vysoko na jižní straně věže kostela svatého Jakuba v Brně se nachází detail, který by člověk na sakrální stavbě možná nečekal. Nad zakončením gotického okenního oblouku je umístěn malý kamenný mužíček, známý jako Nehaňba nebo Neslušný mužíček. Svůj zadek obrací směrem k Petrově, a právě tím se stal jedním z nejzajímavějších drobných symbolů brněnského historického centra.
Postavička vysoko nad ulicí
Plastika je součástí věže kostela svatého Jakuba, nikoli samostatným pomníkem. Z úrovně ulice proto nemusí být její podoba snadno rozeznatelná. Podle městské evidence jde o nahého mužíčka se dvěma hlavami; jedna z nich se má vysmívat směrem k Petrově. Pro běžného návštěvníka je však nejvýraznější právě poloha postavy a její demonstrativně odvrácená zadní část.
Nehaňba připomíná, že historická architektura není tvořena jen velkými portály, věžemi a slavnostními průčelími. Na fasádách se často ukrývají drobné výjevy, symboly a nadsázky, které začnou dávat smysl teprve ve chvíli, kdy se člověk zastaví a podívá se vzhůru.
Pověst o soupeření Jakuba a Petrova
S plastickou výzdobou se pojí brněnská pověst o rivalitě mezi lidmi kolem kostela svatého Jakuba a představiteli chrámu na Petrově. Vypráví se, že stavba u Jakuba postupovala rychleji, zatímco práce na Petrově se zpožďovaly. Kameník od Jakuba měl být známý svými žerty a posměšky, až se jej vrchnost rozhodla z města vypovědět.
Před odchodem si měl vyžádat možnost dokončit ještě jedno rozpracované okno. Do jeho oblouku pak umístil postavu, která měla být posledním výsměchem soupeřům na Petrově. Tak vzniklo vysvětlení, proč se na kostele objevuje právě tak neuctivý motiv.
Tento příběh je ovšem třeba chápat jako městskou pověst, nikoli jako prokázanou historickou událost. Vyprávění existuje v několika variantách a liší se v podrobnostech. Historické prameny potvrzují existenci plastiky a její umístění, ne však spolehlivě totožnost kameníka, důvod jeho odchodu ani okolnosti, za nichž byla postava vytvořena. Stejně opatrně je nutné zacházet s dohady o konkrétním autorovi nebo přesném datu vzniku.
Kostel s dlouhou stavební historií
Nehaňba je zajímavý také proto, že se nachází na stavbě s mimořádně dlouhým vývojem. Na místě dnešního chrámu stával už menší románský kostel, připomínaný letopočtem 1220. Z původní stavby se však nic nezachovalo. Dnešní kostel svatého Jakuba je pozdně gotická halová stavba dlouhá 54 metrů a široká 22 metrů. Její věž dosahuje výšky 92 metrů a patří k výrazným dominantám Brna.
Chrám vznikal postupně. Presbytář byl dokončen přibližně kolem roku 1473, na dalších částech pracoval na počátku 16. století také Anton Pilgram. Stavbu v roce 1515 poškodil požár a později následovaly další dostavby a úpravy. V letech 1871 až 1879 prošel kostel rozsáhlou regotizací pod vedením Heinricha Ferstela. Tehdy se opravovaly nebo nahrazovaly některé kamenné prvky a znovu se otevírala zazděná okna. Ani tento pozdější zásah ale sám o sobě neumožňuje bezpečně určit, kdy přesně Nehaňba vznikl.
Co při návštěvě nepřehlédnout
Kostel stojí v historickém centru Brna na Rašínově ulici u Jakubského náměstí, v městské části Brno-střed. Při návštěvě má smysl obejít stavbu a zaměřit pozornost na jižní stranu věže. Plastika se nachází nad okenním obloukem a kvůli výšce může být bez přiblížení nebo vhodného světla obtížně čitelná. Pomoci může detailní fotografie, dalekohled nebo pozorné sledování fasády z okolí.
Nehaňba není důvodem k návštěvě Brna sám o sobě, ale skvěle doplňuje prohlídku kostela a procházku historickým centrem. Ukazuje, že i vážná gotická stavba může nést stopu humoru, soupeření a lidské potřeby zanechat po sobě poslední škádlivý vzkaz. Aktuální možnosti vstupu do kostela je vhodné ověřit přímo u farnosti, protože se mohou měnit podle bohoslužeb, oprav nebo kulturních akcí.