Pod skalním hřbetem mezi údolím Říčky a Ochozským potokem se nachází jeskyně, která na první pohled nepůsobí jako velká turistická atrakce. Netopýrka však ukrývá členitý systém dómů a chodeb, zbytky sintrové výzdoby i podzemní tok. Leží v katastru Ochoze u Brna, v jižní části Moravského krasu a zároveň v přírodní rezervaci Údolí Říčky.
Malá jeskyně s překvapivě členitým podzemím
Podle evidence speleologických objektů má Netopýrka délku přibližně 120 metrů a nezatopená část dosahuje hloubky 18 metrů. Ve starších turistických materiálech se objevuje také údaj 90 metrů. Rozdíl může souviset s tím, které chodby byly do celkové délky započítány; jako aktuální evidovaný údaj je proto vhodnější uvádět 120 metrů.
Za vstupní částí následuje první dóm o rozměrech zhruba devět krát pět metrů. Na něj navazuje výrazně puklinovitý prostor dlouhý asi 15 metrů, široký přibližně šest metrů a vysoký v průměru deset metrů. Dno tvoří suť a velké kameny, takže nejde o pohodlnou prohlídkovou trasu. V jeskyni se dochovaly barevné sintrové náteky a zbytky výzdoby, původní krápníková podoba však byla podle dostupných popisů z velké části poškozena.
Podzemní voda i příběh nebezpečného průzkumu
Netopýrka není jen suchou dutinou ve vápenci. Přibližně 18 metrů pod vchodem se nachází aktivní podzemní tok. Voda do jeskyně přitéká sifonem a na opačné straně opět mizí v dalším sifonu. Její souvislosti se vztahují k hydrologii Říčky a Hostěnického potoka, a připomínají tak, že zdejší kras vznikal i díky dlouhodobému působení vody.
Historie jeskyně je doložena nejpozději od roku 1864, kdy ji Martin Kříž uvedl jako Jeskyni pod Svatými schody. O šestnáct let později vyšel první přesný popis, tentokrát pod názvem Vlčí jeskyně u Ochoze. V průběhu času se používala také jména Netopýří, Jestřábí nebo Floriánova jeskyně.
Zvláštní kapitolu představuje průzkum z roku 1949. Jeskyňář Miroslav Kozel se při něm zaklínil hlavou dolů a z úzké partie byl vyprošťován přibližně dvě hodiny. Nově objevený prostor později získal název Kozlova síň. Příběh dobře ukazuje, že objevování krasového podzemí nebylo romantickou procházkou, ale činností vyžadující zkušenosti, vybavení a značnou míru opatrnosti.
Údolí Říčky jako výlet do srdce jižního Moravského krasu
Netopýrka stojí za návštěvu také díky svému okolí. Přírodní rezervace Údolí Říčky chrání rozsáhlé krasové území v devonských vápencích, jeskynní systémy i přirozená lesní a lesostepní společenstva. Rezervace má rozlohu téměř 142 hektarů a zasahuje do katastrů Ochoze u Brna, Hostěnic a Mokré u Brna. Samotná Netopýrka však administrativně patří Ochozi u Brna.
V okolní krajině se nacházejí další známé krasové objekty, například Ochozská jeskyně, Pekárna, Malčina a Švédův stůl. Pekárna je významná také z archeologického hlediska, zatímco ve Švédově stole byla nalezena neandertálská čelist. Údolí připomíná i zdejší historii vápenictví, které v Ochozi výrazně ovlivňovalo život obce zejména v 19. a na počátku 20. století.
Výprava pro zkušené, ne běžná prohlídka
Netopýrka není klasická zpřístupněná jeskyně s osvětlením, upravenou trasou a průvodcem. Starší turistické podklady uvádějí, že vstup není opatřen mechanickou zábranou, současná pravidla ochrany přírody však nelze vykládat jako automatické povolení k návštěvě. Do jeskyní v CHKO Moravský kras se až na výjimky vstupuje pouze se souhlasem Správy CHKO. Aktuální režim je proto vhodné před cestou ověřit.
Kdo se do podzemí vydá, potřebuje spolehlivé světlo, pevnou obuv a vhodné oblečení. Uvnitř hrozí uklouznutí, pád i poranění o balvany a některé partie jsou úzké či nízké. Ohleduplnost je důležitá také kvůli netopýrům, kterých žije v Moravském krasu 26 z 27 druhů doložených v České republice. Výzdoby se nedotýkejte, nic neodlamujte, nezanechávejte odpadky a v jeskyni nerozdělávejte oheň. Nejbezpečnější podobou výletu může být pěší poznávání údolí a okolních krasových lokalit s respektem k tomu, že Netopýrka zůstává především citlivým přírodním objektem.