Regionem.cz
Objevujte Čechy, Moravu a Slezsko

Neuberg nad Podhradím: hradní věž, zaniklé zámky a cesta k Háji

Na skalnatém ostrohu nad Ašským potokem stojí jedna z nejvýraznějších památek Ašského výběžku. Z hradu Neuberg, známého také jako Najperk, zůstala především mohutná válcová věž. Výlet k ní lze snadno spojit s Podhradím, rozhlednou Háj i krajinou Smrčin.

2. září 2026, 16:58
Obec
Podhradí

Na první pohled je patrné, proč měl Neuberg své místo právě zde. Zřícenina stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem Ašského potoka a kdysi kontrolovala cestu z Aše směrem k saskému Elsteru. Dnes je hrad jedním z nejzajímavějších cílů v okolí Podhradí, přibližně čtyři kilometry od Aše. Z rozsáhlého středověkého areálu se dochovala hlavně válcová věž, která nabízí neobvyklý pohled na historii i krajinu Ašského výběžku.

Od Neubergů k Zedwitzům

Hrad vznikl patrně na přelomu 12. a 13. století. Založil jej rod Neubergů, jehož původ se spojuje se Švábskem. První písemná zmínka pochází z roku 1288. Stavba tehdy nebyla jen šlechtickým sídlem, ale také součástí mocenského systému, který chránil významnou komunikaci v pohraničí.

Po vymření neuberské rodové větve přešel majetek roku 1395 sňatkem Konráda Zedwitze s Hedvikou z Neubergu na Zedwitze. Ti následně z Podhradí spravovali rozsáhlé panství na Ašsku. Hrad se přitom nevyhnul válečným konfliktům. Ve 14. a 15. století jej opakovaně poškodily střety s Chebem; obléhání a dobytí se uvádí například v roce 1324 a další útok kolem roku 1483.

Věž, která přežila hrad

Nejlépe dochovanou částí je válcový bergfried, vysoký přibližně 22 metrů. Původní vstup do něj býval asi osm metrů nad terénem, takže věž mohla v případě nebezpečí sloužit jako poslední útočiště. Dnes se na ni vystupuje po vnějším točitém schodišti. Výstup není úplně bez námahy, odměnou je však pohled na Podhradí a okolní lesnatou krajinu.

Archeologové zkoumali věž, hradby, příkop i sklepní prostory v letech 1979 až 1981. Mezi nálezy byly mince z 15. století, keramika, železné předměty nebo hroty kopí. Výzkum tak pomohl doplnit obraz místa, z něhož dnes zůstává především torzo zdí a dominantní věž.

Starý hrad přestal být hlavním centrem panství po požáru v roce 1610. Část areálu se později rozebrala na stavební materiál, zatímco věž přežila. V předhradí mezitím po polovině 16. století vyrostl renesanční zámek. Zedwitzové v Podhradí postupně vybudovali také Horní, Dolní a Nový zámek. Ani z nich se však nedochoval celý objekt: Horní zámek se po požáru v roce 1902 změnil ve zříceninu, Nový zámek byl v 60. letech 20. století odstraněn a Dolní zámek zanikl roku 1965.

Podhradí není jen zřícenina

Historickou atmosféru obce doplňuje kostel Dobrého pastýře, který Zedwitzové nechali postavit v letech 1470 až 1490. Jeho interiér je převážně dřevěný a dochovaly se v něm varhany z roku 1817 i hodiny z roku 1893. V okolí bývalého parku a zahrady Horního zámku se navíc zachovaly staré stromy a cenné přírodní prvky. Turistické materiály zde uvádějí například výskyt lilie zlatohlavé, ještěrky živorodé nebo slepýše křehkého.

Podhradím vede také krátká historická naučná stezka s devíti zastaveními. Při procházce tak lze spojit hradní věž s připomínkami zaniklých zámeckých staveb a s okolím Ašského potoka. Na počátku 21. století obec areál vyčistila, staticky zajistila a konzervovala zbytky zdiva. V letech 2015 až 2018 se podařilo s podporou Karlovarského kraje zpřístupnit věž pomocí vnějšího schodiště. Obec navíc v roce 2025 získala krajskou dotaci na projektovou dokumentaci k dalšímu zajištění kulturní památky.

Výlet mezi dvěma věžemi

Nejhezčí pěší výlet nabízí spojení Podhradí s rozhlednou na vrchu Háj. Kratší okruh měří přibližně deset kilometrů a zabere zhruba tři a půl až čtyři hodiny; delší varianta počítá s pěti až šesti hodinami. Trasy využívají modré, zelené a žluté turistické značení. Začít lze také u sportovního areálu na Háji, kde se podle turistických materiálů nachází bezplatné parkování, a pokračovat po značení dolů do Podhradí.

Rozhledna Háj stojí na nejvyšším vrcholu Smrčin. Postavena byla v letech 1902 až 1904 a na vyhlídkové patro vede 122 schodů. Za dobré viditelnosti se otevírají výhledy směrem ke Chebu, Klínovci, Fichtelbergu i Šumavě. Kdo dává přednost kratší trase nebo kolu, může využít cyklotrasu 2061 z Podhradí do Vernéřova. Je dlouhá šest kilometrů, nenáročná, převážně asfaltová a s převýšením 87 metrů.

Výlet lze prodloužit k nádrži Bílý Halštrov a dále k Dolním Pasekám. Nádrž leží asi 1,6 kilometru od začátku cyklotrasy a kromě rekreace slouží také k chovu ryb, zadržování vody a napájení malé vodní elektrárny.

Prakticky před cestou

Hradní areál je venkovním cílem a samotné zbytky zdiva si lze prohlédnout i bez výstupu na věž. Přístup po schodišti může být fyzicky náročnější. Aktuální režim zpřístupnění, případné poplatky a místo pro vyzvednutí klíčů je vhodné před návštěvou ověřit u obce Podhradí, protože sezónní podmínky se mohou měnit. Na cestu se hodí pevná obuv a dostatek času: Neuberg není jen krátká zastávka u zříceniny, ale vstupní bod do krajiny, kde se potkávají středověké dějiny, zaniklé zámky a výhledy na západní okraj Česka.

Další objevy v okolí obce Podhradí

Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.

Ašské rukavice vyprávějí příběh celého regionu

V nenápadném domě na Mikulášském vrchu ukrývá Muzeum Aš největší sbírku textilních rukavic v České republice. Expozice ale není jen přehlídkou neobvyklých výrobků – ukazuje, jak textilní průmysl formoval Aš, její obyvatele i osudy pohraničí.

5. září 2026, 00:48 Číst článek

Ašský všeuměl ukazuje, co dokážou šikovné ruce

Ašské muzeum letos v létě představuje tvorbu místního rodáka Marka Boháče. Výstava v historickém Zámečku spojuje drobnou rukodělnou práci s důmyslnými zařízeními a nabízí zajímavé setkání současné osobní tvorby s průmyslovou minulostí Ašska.

28. srpna 2026, 01:24 Číst článek

Akce v okolí obce Podhradí

Probíhající a nadcházející akce. Vzdálenosti jsou uvedeny vzdušnou čarou.
30. 7. 2026 – 30. 9. 2026

Ašsko v obrazech: výstava Paměť míst oživuje krajinu i její příběhy

Historická hasičárna na Poštovním náměstí v Aši hostí výstavu obrazů místní autorky Petry Blaženkové. Soubor nazvaný Paměť míst představuje zákoutí Karlovarského kraje, především Ašska, a zve k zamyšlení nad tím, co všechno může uchovat obraz – od známé krajiny až po vzpomínku na místo, které se proměnilo nebo zaniklo.

28. srpna 2026, 11:21 Číst článek