Nivnická izba zve k prohlídce, která nekončí u vystaveného kroje. V Sedlcké chalupě, známé také jako Špačkův dům, návštěvník postupuje od obytné místnosti přes síň až na dvůr, kde se připomíná i hospodářské zázemí domu. Díky tomu si může udělat představu nejen o tom, jak se lidé oblékali, ale také jak bydleli, vařili a pracovali.
Expozice, která změnila adresu
Nivnická izba byla poprvé slavnostně otevřena 26. dubna 1975. Tehdy se nacházela v rolnickém domě čp. 472, kde zůstala do roku 2000. Po přechodném přesunu získala nové působiště v Sedlcké chalupě čp. 137; tam se expozice otevřela 2. září 2002. Příběh domu a příběh sbírky jsou tedy propojené, nejde však o stejné místo, v němž izba začínala.
Obec koupila nynější dům od rodiny Špačkovy ve značně zchátralém stavu. Na jeho opravách pracovali placení řemeslníci i dobrovolnice z místního Svazu žen. Obnova pokračovala také později: obec uvádí opravy a postupné doplňování expozice v letech 2016 až 2023. Sedlcká chalupa tak neslouží jen jako kulisa, ale sama vypráví o snaze zachovat starší venkovské stavení.
Obytná izba a každodenní život
V obytné místnosti se setkávají předměty, které dokládají různé stránky domácnosti. K vidění jsou kachlová kamna, nábytek, postel s peřinami, kolébka, kolovrat i předměty každodenní potřeby. Krojované figuríny a dobové oděvy přibližují, jak se místní oblékali. Trámový strop nese letopočet 1887, který nabízí konkrétní časový bod při prohlídce domu.
Jedním z detailů, který stojí za pozornost, je pec. Její vystavená podoba byla pro účely prezentace dostavěna, nejde tedy o původní součást domu. I takové vysvětlení pomáhá číst expozici pozorně: některé předměty jsou autentickými doklady, jiné slouží k tomu, aby návštěvník lépe pochopil podobu někdejšího obydlí.
Od otevřeného ohniště k hospodářskému dvoru
Za obytnou částí navazuje síň s otevřeným ohništěm a předměty spojenými s vařením, pečením a zpracováním potravin. Prohlídka tak sleduje praktický rytmus domácnosti: přípravu jídla i práci, která se odehrávala mimo hlavní obytnou místnost. Jednotlivé části domu dávají dohromady obraz všedního dne, nikoli jen slavnostní příležitosti.
Na dvoře jsou k vidění žebřiňák a kamenná studna. Součástí areálu je také stodola s funkční mlátičkou a rekonstruovaný chlév vybavený pro domácí zvířata. Právě přechod od izby přes síň až k hospodářským stavbám dává návštěvě přirozenou posloupnost: od života rodiny uvnitř domu k práci, která zajišťovala chod celého stavení.
Nivnický kroj jako místní poznávací znamení
Samostatná část expozice představuje nivnický kroj a jeho součásti. U ženského oděvu zaujmou různé podoby kacabají a výšivek, šatky i vysoké boty zvané naběračky. Mužský oděv zastupují mimo jiné lajble a halena s praktickou hazuchou. Místní názvy připomínají, že kroj není jen soubor ozdob, ale také součást konkrétní krajové tradice.
Nivnická izba je tak zajímavá pro každého, kdo chce poznávat region skrze konkrétní věci a jejich použití. Nejde pouze o jednotlivé exponáty: teprve jejich uspořádání v domě, síni i hospodářském zázemí ukazuje, jak spolu souvisely bydlení, oděv a práce. Sedlcká chalupa stojí na adrese Komenského 137 v Nivnici. Podle obecních informací bývá otevřena při místních hodech, jindy je možné návštěvu domluvit předem; před cestou je vhodné ověřit aktuální dostupnost.