Čtvrť, která vyrostla u někdejšího kláštera
Stačí se vydat přibližně sto metrů severovýchodně od novobydžovského náměstí a městská krajina začne vyprávět příběh, který na první pohled není příliš vidět. Právě tady se od počátku 16. století postupně utvářela židovská čtvrť, označovaná také jako ghetto. Vznikala v prostoru někdejšího minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.
V roce 1638 tvořilo čtvrť jedenáct domů. Její největší rozvoj přišel později – v první polovině 19. století zde stálo až 41 převážně patrových domů. Nešlo tedy o několik izolovaných staveb, ale o svébytnou část města s vlastním společenským a náboženským životem.
Dvakrát zasáhl oheň
Historii novobydžovského ghetta výrazně poznamenaly požáry. Po velkém požáru 6. července 1718 byla čtvrť znovu vystavěna. Obytné domy bývaly převážně roubené, zatímco synagoga měla zděnou konstrukci. Právě tento rozdíl sehrál důležitou roli o mnoho let později.
Dne 15. července 1901 zachvátil oblast další rozsáhlý požár. Shořelo při něm asi 22 domů a o střechu nad hlavou přišlo přibližně 60 rodin, mezi nimi židovští i křesťanští obyvatelé. Synagoga jako jediná významná židovská stavba ničivému požáru odolala. Z původní zástavby se však zachovalo jen málo a na místě zaniklé části čtvrti vznikl park.
Dnešní park proto není pouze prostorem k odpočinku. Je také nenápadnou připomínkou ulic a domů, které z novobydžovské mapy zmizely. Kdo se zde na chvíli zastaví, může si zkusit představit hustě zastavěnou čtvrť, jejíž podobu dnes pomáhá rekonstruovat hlavně několik dochovaných míst.
Synagoga proměněná v evangelickou modlitebnu
Vývoj synagogy se v dostupných historických přehledech popisuje poněkud odlišně. Jisté je, že její historie sahá k vývoji židovské modlitebny od poloviny 16. století a že objekt prošel několika přestavbami. Uváděny jsou zásahy v 17. a 19. století, stejně jako secesní úprava z roku 1902. Současná podoba tak není výsledkem jediné stavební etapy.
Památkově cenná budova je přízemní, má čtvercový půdorys, sedlovou střechu a historizující fasády. Uliční průčelí člení tři osy s půlkruhově zakončenými okny a vstupem uprostřed. Synagoga je stavebně propojena se sousedním domem čp. 15, což připomíná, že v minulosti netvořila osamocený objekt, ale součást živé městské čtvrti.
Po druhé světové válce se změnilo její využití. V letech 1947 až 1948 byla upravena pro potřeby Českobratrské církve evangelické. Hlavní sál byl rozdělen na dvě podlaží a budova dnes slouží jako evangelická modlitebna. Nejde tedy o běžně přístupné muzeum, proto je vhodné možnosti prohlídky před návštěvou ověřit.
Hřbitov, radnice a další stopy komunity
Historickou procházku lze spojit se starým židovským hřbitovem. Založen byl roku 1520 a patří k nejstarším židovským hřbitovům v České republice. Na ploše přesahující půl hektaru se nachází více než 1 480 náhrobků; nejstarší dochovaný náhrobek je datován rokem 1577. Hřbitov nabízí jiný druh setkání s minulostí než synagoga – místo někdejšího každodenního života zde připomíná generace obyvatel, kteří v Novém Bydžově žili.
V okolí stojí také bývalá židovská radnice z roku 1897. Nechal ji vystavět Jonáš Bergmann, starosta židovské obce v letech 1884 až 1902. Budova dokládá, že místní komunita měla vedle náboženského zázemí také vlastní správní a společenské instituce.
Jak místo navštívit
Synagoga se nachází na adrese U Památníku 1156 v Novém Bydžově. Před její návštěvou je dobré ověřit aktuální možnosti vstupu u místního informačního centra nebo provozovatele, protože objekt je využíván k bohoslužbám. U modlitebny se podle dostupných informací nachází velké parkoviště a lokalita leží poblíž autobusové zastávky Hvězda ve směru na Hradec Králové.
Největší smysl má vydat se sem jako na kratší historickou procházku: od náměstí k synagoze, přes park v místě zaniklého ghetta a dále ke starému židovskému hřbitovu a bývalé židovské radnici. Jednotlivé body nejsou jen izolovanými památkami. Společně skládají obraz komunity, jejíž městský domov z velké části zmizel, ale její stopa v Novém Bydžově zůstává čitelná.