Mezi nejcennější exponáty Městského muzea v Novém Bydžově patří deskové obrazy ze 16. století. K nejvýraznějším náleží archa bydžovská, oltářní dílo s výjevy kališnických kazatelů a poslední večeře Páně. Pozornost přitahuje také rozměrný epitaf Jindřicha Kapouna ze Svojkova z roku 1599. Už samotný pohled na tyto památky ukazuje, že muzeum není jen sbírkou místních kuriozit, ale místem s pozoruhodným přesahem do českých dějin a umění.
Od archeologie k příběhu města
Muzeum bylo slavnostně založeno 10. ledna 1888 a dnes patří k nejstarším kulturním institucím Novobydžovska. Jeho historická expozice představuje vývoj města a okolního regionu prostřednictvím archeologických nálezů, nábytku, cechovních památek i předmětů každodenního života.
Návštěvník tu narazí také na fajáns, kameninu, porcelán, sklo nebo šperky. Významnou část tvoří venkovský národopis, který přibližuje vybavení domácností a způsob života na Novobydžovsku. Právě kontrast mezi výtvarně cennými obrazy a obyčejnými předměty z venkovského prostředí dává prohlídce příjemnou pestrost.
Historické oddělení připomíná rovněž studentské merendy a dochovaný historický studentský prapor. Jeho žerď pochází z druhé poloviny 18. století a připomíná tradici, která byla pro město důležitou součástí společenského života.
Barokní malířství i galerie českého umění
Umělecké sbírky nezůstávají u středověku a renesance. Barokní malířství zastupují obrazy Petra Brandla Ukřižovaný a Matka Bolestná z roku 1733. Další část muzea tvoří Galerie Jaroslava Prokopa, otevřená v roce 1999 v secesním sále.
Galerie nabízí více než dvě stě maleb, kreseb, skic, grafik, plakátů, plaket, reliéfů a soch. Zastoupeni jsou například Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Josef Mánes, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský, Václav Radimský nebo Václav Jansa. Mezi uváděná díla patří Aréna v Nîmes v noci od Raoula Dufyho, Domek na Île de Sein Jana Zrzavého, Lidské akvárium Františka Tichého, Kytice a ovoce Antonína Procházky nebo Zima v Javornici Václava Sedláčka.
Samostatná část galerie připomíná autory spojené s Novým Bydžovem a Novobydžovskem. Díky tomu výstava nesleduje jen velké kapitoly českého výtvarného umění, ale vrací pozornost také k osobnostem, které měly vztah přímo k městu a jeho okolí.
Osobnosti, které mají k městu blízko
Výraznou součástí muzea je pamětní síň profesora Bohumíra Nevyjela a jeho dcery Marie Alžběty Novákové-Nevyjelové. K vidění jsou obrazy, skici, grafika, plastiky, nábytek, šperky a další umělecké předměty. Marie Alžběta Nováková-Nevyjelová byla básnířkou, sběratelkou umění, dárkyní muzea a čestnou občankou města.
Osobitý charakter má také tvorba Václava Kudery-Křapíka. Jeho kamenné hlavy a sochy působí na první pohled neobvykle a připomínají výraznou místní osobnost, která se věnovala nejen sochařství, ale také poezii, sběratelství houslí a kritice společenských poměrů.
Muzeum v secesní spořitelně
Expozice se nacházejí ve dvou podlažích secesní budovy někdejší spořitelny na Masarykově náměstí. Pro návštěvníky je důležitá praktická drobnost: oficiální vstup a adresa muzea jsou vedeny v ulici Boženy Němcové. Právě tam se nachází návštěvní vstup do objektu na adrese Boženy Němcové 507.
Muzeum pravidelně připravuje také tematické výstavy z vlastních sbírek, vernisáže, přednášky, muzejní noci, komentované prohlídky a programy pro školy. Nabídka se proto může v průběhu roku měnit. Aktuální návštěvní režim je vhodné před cestou ověřit na městském webu; běžně muzeum uvádí otevření od úterý do soboty, zatímco pondělí a neděle bývají zavřené.
Prohlídku lze dobře spojit s procházkou historickým centrem Nového Bydžova. Nedaleko čeká novogotická radnice, kostel svatého Vavřince i starý židovský hřbitov. Muzeum tak může být prvním zastavením při poznávání města, které v jediném prostoru propojuje regionální minulost, lidovou kulturu i české výtvarné umění.