Ve sklepě domu babičky Davida Vávry vznikla v roce 1971 divadelní skupina, která se později proslavila jako Divadlo Sklep. Vávrovi a Milanu Šteindlerovi tehdy bylo čtrnáct let. Začínali jako Kobil klub, mezi přáteli a v prostoru, který dal souboru jeho budoucí jméno. Z domácího hraní se postupně stala jedna z výrazných pražských divadelních tradic – a její dlouholetou adresou je Dobeška v Braníku.
Z domácího hraní na veřejná vystoupení
První představení měla povahu soukromé zábavy pro okruh známých. Ve druhé polovině 70. let začal soubor vystupovat také veřejně; jako první se představilo v Branickém loutkovém divadle Zvoneček. Kolem roku 1978 se formovalo širší jádro Sklepa. Vedle zakladatelů k němu patřili například Jiří Burda, Tomáš Vorel, František Váša, Eva Holubová nebo Tomáš Hanák.
Už z těchto začátků je patrné, že Sklep nevznikal jako tradiční divadelní soubor s pevně vymezeným žánrem. Jeho tvorbu charakterizuje kolektivní energie a chuť míchat různé formy. Výrazným příkladem je Besídka – pásmo scének, skečů, písní a tanců, které se pravidelně proměňuje. Právě v takovém střídání krátkých výstupů se dobře uplatňuje osobitý humor souboru i jazykové hříčky.
Dobeška jako pražské zázemí
Na Dobešce začal Sklep vystupovat v 80. letech; oficiální historie souboru uvádí rok 1980. Kulturní dům, který vznikl na počátku 60. let, má s Divadlem Sklep také osobní vazbu: projektoval jej otec Davida Vávry a Vávra se později podílel na podobě divadelního interiéru.
Dobeška se však nestala nepřerušeným domovem souboru bez přestávky. Budova byla dlouho opuštěná a její chátrající stav vedl k rekonstrukci. Sklep se sem vrátil kolem roku 2000. Tento návrat připomíná, že divadelní tradice nestojí jen na představeních, ale také na místech, která souborům poskytují prostor k práci a setkávání. Dobeška je dnes uváděna jako domovská scéna Divadla Sklep.
Pražská pětka a výlet mimo divadlo
Sklep byl také součástí Pražské pětky, volného spojení pěti souborů. Vedle něj ji tvořily Mimóza, Recitační skupina Vpřed, Kolotoč a Baletní jednotka Křeč. Společná energie této generace se dostala i na filmové plátno: v roce 1988 natočil Tomáš Vorel film Pražská pětka, do něhož Sklep přispěl částí Na brigádě.
Mezi známé tituly souboru patří také inscenace Mlýny. Po roce 1989 s ní Sklep, stejně jako s hrou Tajů plný ostrov, vyjížděl na zájezdy po republice. Příběh souboru se tak neodehrává jen na jedné pražské scéně; Dobeška je jeho důležitým bodem, odkud tvorba míří i k divákům jinde.
Jak Dobešku navštívit
Divadlo najdete na adrese Jasná I. 1181/6 v Praze 4. K Dobešce jezdí autobus 134 do zastávky Dobeška; jako možné návazné body provozovatel uvádí také metro Budějovická nebo tramvajovou zastávku Dvorce. Pokladna podle informací divadla otevírá půl hodiny před představením. Konkrétní program a podmínky návštěvy je vhodné ověřit předem, protože se mohou měnit.
Návštěva Dobešky nabízí víc než večer s jedním představením. Je to příležitost poznat místo spojené s jednou z výrazných kapitol pražského alternativního divadla – od sklepních začátků dvou čtrnáctiletých kamarádů až po soubor, který se po rekonstrukční přestávce vrátil na svou dlouholetou scénu.